Ohlédnutí za prozávoděným víkendem aneb výlet na ledovec v Čechách (na Moravě)

I v letošní zimě se dá závodit a i když to tak nevypadá, bylo to i na sněhu.

Ale pěkně popořádku.

Bylo nebylo, jednoho krásného jarního dne jsem skoro bez uvážení podepsal smlouvu. Nebyla to ovšem ledajaká smlouva, byla to smlouva reprezentační. Tato skutečnost mě jakýmsi způsobem udělala radost a já měl v kapse nejeden papír se svým podpisem, který je nyní zaarchivován i na vyšších místech. Ale proč ne, žejo, co dělat o prázdninách, než si hezky zatrénovat a do zimy jít s elánem.

Jenže čas nezastavíš a taky přišel podzim (života ještě ne, naštěstí, ale takový ten klasický, myslím roční období) a to znamená i čas nástupů do škol. V mém případě to byla vysokoškolská premiéra a můj harmonogram dále diktátorsky řídil pražský čas, sem tam narušený nějakým tím výcvikovým táborem. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby si mě Praha nenárokovala i přes tyto týdny, když jsem byl pryč. Ve výsledku z toho byla pěkná kaše, která má místy černé svědomí.

Ale jak to souvisí s tématem, vždyť jsem úplně mimo.
Tak jo, já to vysvětlím.

Když se chceš zeptat, proč ty závody, tak odpověď bude: „Protože MSJ.“ Jestli to moc nechápeš, tak to jsi u zZávodníků špatně, ale byla taková idea, že bych se letos mohl zkusit opět poprat se světem. Místo toho jsem se pral spíš sám se sebou, což by jindy bylo v pohodě, ale tentokrát to nestačilo. Na novoměstském ledovci, za který pořadatelům v současných podmínkách patří absolutorium, jsem se v sobotním sprintu volně prohrabal kvalifikací na 35. místo, což na postup nestačilo, ale důležitější byla neděle. A proč? Jednoduše, protože byla klasika. Jela se patnáctka hromadně a já měl plány na lepší umístění, než předešlý den. Start ve 13:30 znamenal asi 6 stupňů Celsia a tak to bylo znát i na ostatních účastnících, u kterých byly k vidění i krátké rukávy - prostě lednová pohoda. Díky počasí byl ''natočený'' jen dvou a půl kilometrový okruh, takže nás jich čekalo celkem 6.

Start! Tak vyrážíme, všude je strkanice o co nejlepší místo do výjezdu, zatáčka, pozor na ostatní i na své hole, zařadit se do stopy a nebláznit, teď to držet, tak, hezky, to půjde, do přechodu, ... No, první dvě kola jsem jel ještě schopně na konci prvního balíku, ve třetím pak na stadionu trochu došlo a ty 2-3 metry jsem ne a ne dotáhnout, no a když to zjednoduším, čím dál tím víc jsem se pak blížil výletnímu tempu, až jsem se nakonec doplahočil do cíle na celkovém 28. místě (6. v juniorech) i s nemalou ztrátou na vítěze.

Pozitivum dne pak byl onen závod, tedy spíš jeho dokončení a abych nestrávil víkend více méně trápením, byla u mě co největší snaha o osvětu dobrého jména zZávodníků.

A tím víkend skončil, takže zatím, SKOL!

P.S. Mimochodem, kdyby se někdo zajímal o výsledky podrobněji, tak největším drakem dne byl Kordy, který to dotáhl na 3. flek. Gratz!