Železničáři v Belgii - Neerpet 2010

Jak už jsem v dřívějším příspěvku prozradil, tak jsem byl nominován na trojutkání železničářů v OB do Belgie, které se uskutečnilo tento prodloužený víkend. Jako dopravním prostředkem nám byl samozřejmě vlak.
DEN 0 : Odjezd byl naplánován z Hlavního nádraží v Praze na pátek 28.5. vlakem Euronight do německého Kolína v 18:31. Výprava jela ve složení 3xH21 (Luboš Macháček bohužel kvůli zdravotním problémům nejel), dále 3xD21 a 4xH45, jako doprovod jel vedoucí výpravy, překladatel a trenér. Měli jsme na noc samozřejmě zaplacená lůžka. Překvapilo mě, že od minulého cestovaní lůžkovým vlakem, došlo k podstatné změně komfortu. Lůžkový vagón měl kupátka po třech lůžkách nad sebou, která se dala samozřejmě sklopit na klasické sedačky. V každé kajutě bylo také provizorní umyvadlo s vodou. V některých kajutách byla dokonce i sprcha, ta byla i na společných záchodech, vše se otevíralo na kartu, jako na hotelu :)
DEN 1 : Do Kolína jsme dorazili v ranních 6:15. Ještě předtím jsme dostali snídani s kafíčkem :-) Po obdivování místní katedrály před nádražní budovou jsme vyrazili do jedničkové čekárny, neboť odjezd odsud byl až 8:43 ICE do Bruselu. Čekárna byla skvěle vybavená, nechyběl automat na kávu, čokoládu, colu, sprite... Samozřejmě se nic neplatilo :-) Jako standart byla wifina. Asi po hodině strávené v čekárně jsme vyrazili na icečkovou mašinku, která nás dopravila do Bruselu, tam jsme přesedali do o něco málo pohodlného vláčku směrem na Antwerpy, skočili jsme do vcelku plné druhé třídy a objevili jsme se v trošku jiném světě, trošku jako někde v Africe a to nemám nic proti nim. V jedničce bylo úplně prázdno. V Antverpách jsme přeskočili na vláček do Neerpeltu, kam jsme dorazili až po 12 hodině. Po přivítání na nádraží nás převezli do místního sportovního areálu, kde jsme byli ubytovaní. Nejdříve jsme šli na obídek na špagety, protože nás v 16hod. čekal start 00 na krátkou trať. Po krátkém odpočinku, zhlédnutí z balkónu na sběrku a na cíl který byl přímo pod balkónem, jsme vyrazili na start. Byl to takový les, neles, většina tratě probíhala nejdříve příměstským lesem a vilovou čtvrtí (mapa 1:7500) a závěr byl v takovým parku za sportovním areálem (mapa 1:2500) - Na těchto měřítkách se mně moc nedařilo, udělal jsem spousty chyb, ale skončil jsem kupodivu 3. Vyhrál belgán a druhý byl Petr Štěpán. Všechny nás mohl ale o parník porazit David Nehasil, který byl asi šokován z dobrého výkonu a možná prvním závodem který běžel s busolou (doteď běhal jedině bez pozn.redakce), neorazil asi dvacet metrů vzdálenou sběrku a vřítil se rovnou do cíle. Kompletní výsledky jsou na stránce Švýcarů. Po prvním dni jsme průběžně vedli před Bel a Sui , rozhodovat se však bude zítra, kdy budou dvojnásobné bodové hodnoty a to 30b za vítězství, 25 za druhé místo.. Po dobré večeři, místním lahvovém pivku, jednom točeném v nedaleké restauraci, jsme šli na kutě.
DEN 2 : Na programu byla dnes klasická trať, na kterou se vyráželo společným busem asi 25 km směrem k Leopoldsburgu, kde bylo vojenské cvičiště, na kterém se mělo běžet. Už po ránu byla zamračená obloha a drobně pršelo. Po cestě pršelo už vcelku hodně, na závod se to vcelku uklidnilo, potom ale přišlo několik prudkých přeháněk, které někdo z později startujících chytnul v lese. Já startoval mezi prvními na naší 9km trať, tentokráte se to běželo v rámci místního žebříčku. Šlo se jako předcházející den s emitem, popisy se berou až v koridoru, tak si je člověk nemá moc čas upravit, jinak je vše stejné :) Na trati se mě celkem dařilo, udělal jsem pár drobných chybek, které mě stály vítězství, ale druhé místo také pěkné a hlavně vyhrál David, tak byla spokojenost, že jsme Belgána odstrčili na třetí místo. Pěkné šesté místo obsadil Jirka Čípa jako náš trenér, který běžel za nemocného Luboše Macháčka, věkem už veterán se popasoval s tratí velice dobře. Ve vetoších jsme obsadili také první 2 místa zásluhou Jirky Hájka a Honzy Knapa. V ženách se nevedlo, protože Radka doběhla dříve startující Hanku a běželi skoro celou trať spolu, orazili však obě nesprávnou kontrolu a tím pádem neměli správně všechny terčíky. Vtipné bylo také to, že na nesprávnou kontrolu stáhli také jednu Belgičanku, která běžela také s nimi. A bylo zase téma na večer :) Po závodech, se rovnou jelo na krátkou zastávku do sprch do kasáren a hned poté na výlet do pivováru s názvem Ter Dolen :-) Bylo to i ochutnávkou místního pěnivého moku, před a po krátké prohlídce s průvodcem. Já si dal mimojiné třešňové pivko a velmi mě chutnalo. Po příjezdu, jsem si odlovil jednu blízkou mikrokešku :-) a mohlo se jít na slavnostní večeři a vyhlašování, kde jsem spltnul dva velice chutné předkrmy, kde se podávál tuňák s vejcem. Bylo také vínko a hlavně nás obsluhovaly velice pěkné slečny, teda hlavně jedna :) Takový Štěpánek si dával jednu sklenku vína za druhou, aby mu chodily dolévat :) Mezitím co jsem dal 2, tak on dal asi 6 :) Poté proběhlo vyhlášení vítězů, předání čůrajících chlapečků, trošku se popařilo, v délce paření jsme dali i Belgány, kteří asi pod vidinou pondělního nástupu do práce, překvapivě brzo se rozutekli. Od nás šli ještě někteří na pokoj, já však vyrazil způsobně spát :-)
DEN 3 : Třetí den byl ve znamení odjezdu domů. Nejdříve jsme se rozloučili s jedním Švýcarem, který si vzal asi 12 dní dovolené a vyrážel domů do Sweizu na kole. Jelikož jsme měli jet až nočním vlakem z Kolína do Prahy a měli čas, tak jsme se po cestě stavili na několikahodinový výlet po Bruselu. Po návštěvě hlavního námka, čůrajícího chlapečka jsme zapadli na pivko do hospody, Radka zatím co uspávala venku malou Lucku, objevila slibovanou čůrající holčičku. Potom nás na ní zavedla, David se pokoušel na ní dostat, ale byly tam mříže, kamery a pár peníze z kašny vybírajících teenegerů. Po nákupech suvenýrů jsme vyrazili ICE do Kolína, kde jsme si dali, nedaleko od nádraží vzdáleného stánku s kebabem, večeři, lahváčky a poté vyrazili lůžkáčem do Práglu, kde jsme to zakončili ráno na jednom v Huse přímo na nádru.
Tento text možná dozná pár drobných úprav, protože byl dopsán na mě pokročilou skoro půlnoční hodinu.. Jo ještě odkaz na fotky..

MTBO – Seletice

Ve dnech 29. a 30. 5. jsme se ve složení Shaby, Vorel, Havli, Tuki a Hypi účastnili 7. a 8. kola Českého poháru MTBO v Seleticích. Počasí opět přes hnusnou předpověď bylo vcelku ucházející. Jelikož však Seletice jsou relativně kousek od Hradce, tak jsme jezdili na večer domů. Celkový víkend bych ze svého hlediska označil za ne příliš zdařilý, jelikož v sobotu jsem si v lese pobyl a v neděli jsem pro změnu vyměňoval prasklou duši u zadního kola.

V sobotu jsme vyráželi z Hradce chvíli po desáté hodině ve složení Shaby, Tuki a Vorel. Cesta uběhla hladce a ani jsme se nenudili a byli jsme v centru závodu. Já a Shaby jsme startovali později, tudíž jsme okupovali stánek s klobásami. Naši trať bych zhodnotil jako celkově nudnou a dva dlouhé postupy, které spočívali v jetí po zcela přímé cestě přes celou mapu, mě přišli poněkud zbytečné. Asi ve třech čtvrtinách jsem měl závod tendenci zabalit, ale nakonec jsem ho nějak dojel. Ze sobotních výsledků je vidět, že jsem se nijak dobře neumístil a ještě navíc byla silná konkurence.

V neděli byl start podstatně dřív, již v deset hodin, tudíž jsme museli vyrážet po osmé hodině z Hradce. Také osazenstvo auta doznalo značných změn, Tukiho nahradili hned dva jezdci – Havli a Hypi. Já jsem si Havliho v průběhu celého dne dobíral a on z toho byl mírně rozladěn. Já startoval brzo a také jsem brzo dojel, hned cestou na třetí kontrolu jsem měnil prasklou duši, čímž jsem se beznadějně posunul dozadu a závod jsem dojel jenom z povinnosti. Jinak se mi trať velmi líbila a oproti minulému víkendu bylo vše v pořádku.

Cestou zpět jsem za bujaré nálady konverzoval s Havlíčkem, který opět celou neděli byl nastaven do BLESK – MÓDU, takže jsem si ho pravidelně dobíral.   Zde dávám odkaz na výsledky ze soboty a z neděle plus na stránky závodu.

MTBO – Duszniki Zdrój

Předminulý týden pořádal oddíl Zachodniopomorski OZOS 5. a 6. kolo Českého poháru MTBO u města Duszniki Zdrój. V sobotu se jela klasika a v neděli middle. Počasí i přes otřesnou předpověď bylo relativně slušné. Jeli jsme autem ve složení Havli a Vorel, čili jsem si bez menších problémů mohl vzít svůj oblíbený lodní pytel, do které se při troše snahy vejde celé kolo i s jezdcem.

V sobotu jsme vyráželi z Hradce chvíli po deváté hodině, cesta uběhla v pohodě, až na drobnou kolonu v centru Náchodu. Startovalo se od jedenácti hodin a cesta na start byla poněkud do kopce, tudíž jsem bláhově nabídl Havlimu, že ho vyvezu nahoru, bohužel sám jsem se musel vléci nahoru po vlastní ose, což mě vyčerpalo natolik, že mi Havli dal pár minut. Celkové výsledky, ale nebyli pro mě až tak katastrofální jako normálně, tudíž jsem byl spokojen. V neděli jsem se vrátil k normálu, a jak je vidět z výsledků, v lese se mi nijak zvlášť nedařilo. Neděle byla ve znamení podstatně deštivějšího počasí a to zřejmě podepsalo na mém výkonu. Ještě bych zmínil, že jsem byl cestou zpět domů sbírat Dentarie pro mou bakalářku.

Na závěr bych závody, kromě dvou špatně umístěných kontrol (jedna v sobotu jedna v neděli), pochválil a vyzdvihnul bych parádní volbu terénu a úžasné kopce. Pro poučení pořadatelů ze soboty na jejich příští pořádání bych zmínil špatnou kvalitu některých částí mapy, hlavně pak klasifikaci cest a celkovou nesouvislost mapy s realitou v závěru trati. Neděle kromě špatně umístěné kontroly byla podstatně hezčí.