Nábor nových členů do zZávodnického družstva

Na vědomost se dává všem, kdo by se chtěli stát členy elitního zZávodnického družstva, že v době od 22.2 do 31.3 2011 je možní posílat přihlášky s přiloženým strukturovaným životopisem. Od potenciální účastníků výběrového řízení požadujeme, aby souhlasili se zZávodnickým desaterem, měli smysl pro humor a trvale dobrou náladu. Nabízíme možnost (povinnost) přispívat na zZávodnický blog, účast na společných akcích a další    významné výhody. Přihlášky přidávejte jako komentáře k tomuto článku spolu s kontaktem na Vás a strukturovaným životopisem.

Polom 2011 - přihlášky

Tady můžete sledovat online přihlášky na nadcházející akci v Polomi.

Běžkování v Jizerkách

Jak již bývá v únoru tradicí, letos opět jsem se zúčastnil akce v Polubném. Letos nově k 12 místům přibyl propojený apartmán o 5ti ložích, který obývala Toužilovic školka :D O pobyt byl vcelku zájem, ale naštěstí jsem se přihlásil včas.Vyrazili jsme v sobotu před polednem, asi o dvě hoďky před ostatními, protože jsem potřeboval jet přes Liberec, kde jsem nechal u Nyče svojí zlomenou salamonku, jsem zvědav, jak se mu to podaří spravit.

   Došlo i na kratší výlet, protože v sobotu bylo fakt nádherné čásko. V neděli už tak pěkně nebylo, ale vzhledem ke krásně umrzlé trati, na které to nádherně fičelo, došlo k objetí Holubníku zprava a tím i k mé největší, 43 km dlouhé porci, které jsem zdolal společně s Piškotem. To takový Míca byl jiný kabrňák, který dokázal v neděli objet obdivuhodných 70km! V pondělí dopadlo asi 5čísel nového sněhu a bylo to znát. Bohužel to ráno neprojeli a tak jsme se hned zkraje trápili. Piškot to u Václavíkovy studánky otočil pro klasičky, já jsem však neměl na výběr. Po chvíli jsem potkal trápícího se Karla s Lukinem na lyžokočáře :) Naštěstí po asi 2 km se to najednou rozjelo, skoro jako předchozí den. Po odlovení keše kousek od zimního kiosku na promenádní cestě u Smědavy, jsem si obkroužil Předěl a poté zakempoval na Smědavě. Úterý bylo ve znamení odpoledního výletu k našim sousedům do Polska, a jelikož jsem měl ráno čas, vyrazil jsem s Edou odlovit nějakou kešku v Kořenově. Nejbližší keš Kamenný hřib, se nám bohužel nepodařilo nalézt, ale s polubenskou zubačkou už jsme byli úspěšní.

polský vláček v Kořenově, směr Jakuszyce

V 13:59 nám s Kořenova společně s Karlem a Lenkou odjížděl vláček do Jakuszyc. Byl to snad jediný přímý vlak, jinak se musí přestupovat v Harachově. Vlak se skládal ze dvou polských nových pěkných vozů a byl zpoloviny zaplněn, především poláky. Za 20 minut jízdy jsme zaplatili Viamontu pouhých 13 korun. Horší by bylo, kdybychom jeli opačně, to bychom museli platit polákům ve zlotých. Vláček nás vyhodil přímo u tratí, na kraji stadiónu v Jakuszycích. Do krásně upravené stopy jsme to měli asi z vlaku asi 20m. Do Orle jsme vyrazili kousek oklikou, ale stejně to bylo pouhých 9km V Orle jsme si s Lenkou dali každý dvě grzane piwa a okolo čtvrté vyrazili zpět přes Jizerku do Polubného. Středa byla pro mě dnem odjezdu, tak už jsem s Piškotem pouze dojel na Kneipu a zpět. 

naše útulna :)

západ slunce nad Jizerkou

Blbost světem vládne…

Jistě se každému z Vás již stalo, že jste někdy něco ztratili, nebo někde zapomněli. Já jsem paradoxně nic neztratil, a přesto jsem se cítil, alespoň z počátku, okraden. Věci se seběhly jako vždy velmi jednoduše.

V pátek jsem jako každý pátek vyrážel do tělocvičny, avšak v důsledku zpoždění jsem přišel až na závěr, kdy se hrál florbal. Po tělocvičně jsme vyrazili do Knihomola, kde slavili narozeniny moji dva velmi dobří přátelé Zdeněk a Havli. Nutno podotknout, že ještě v tělocvičně jsem začal hledat světla na kolo, která, jak se ukázalo, byla v kapse u kalhot. Netušil jsem, že událost se světly je jenom rozběh pro další poněkud větší hledací aféru. Zábava v hospodě hezky plynula a v blíže neurčený popůlnoční čas jsme se chystali platit. Jaké překvapení mě však potkalo, když jsem chtěl platit a zjistil, že nemám peněženku. Následovalo šílené prohledávání všech mých věcí, pochopitelně peněženka nikde. Celý blud o ztracené peněžence nabyl na ještě větší věrohodnosti, když očitý svědek (Lukáš D.) tvrdil, že peněženku viděl položenou na stole. Já pod tlakem důkazů jsem začal zmatkovat a volal policii (ze Závodníkova telefonu, můj byl pro jistotu vybitý).  Hned po volání na policii jsem zablokoval své kreditní karty. Strážníci se dostavili asi do pěti minut, celou záležitost sepsali, vzali si na mě kontakt a chtěli mě odvézt domů, netuše že jsem na kole. Po vysvětlení nedopatření jsem vystoupil z jejich auta a šel zpět do hospody. Tam jsme se sbalili a vyrazili domů spolu se Zdeňkem. Doma jsem po ohlášení, že jsem byl okraden, vzbudil celou rodinu včetně sestry, která mi oznámila, že peněženku mám na stole. Peněženka tam pochopitelně byla…

Ráno jsem hned šel na policii, abych objasnil onu „ztrátu“. Naštěstí celou záležitost se mnou sepisoval příjemný policista, takže vysvětlení celé záležitosti bylo vcelku jednoduché. Když jsem přišel na policejní stanici, zrovna tam byl někdo kvůli vykradené garáži. Po mém vysvětlení, proč jsem zde, pan policista křikl na svého kolegu, ať se jede na vykradenou garáž podívat sám, zatímco on vyřeší „toho Vendelína“, který o nic nepřišel. Jenom jsem mu trochu obtížně vysvětloval, že peněženka byla viděna v hospodě a přitom byla doma. Zaujal mě fakt, že při mé výpovědi, která trvala asi půl minuty popsal rovné 2 strany velikosti A4. Zajímalo by mě, kolik toho policie popíše, jestli výpověď trvá třeba půl hodiny. Je velmi pravděpodobné, že výpověď takové délky by obsáhla jeden středně dlouhý román.  Na závěr konstatoval, že jsme museli být jako horny, a že se už nediví mému skelnému a lehce vypitému pohledu.

Ještě bych rád poděkoval všem zúčastněným, kteří mi pomohl při hledání. Hlavně bych chtěl vyzdvihnout Zdeňka a Bobana, že se mnou byli až do konce, půjčili mi mobil (Boban) a zaplatili za mě útratu (Zdeněk). 

Utkání hokejových hvězd Slavia versus OK99

Včera v poledne na Štěpána, po roční pauze proběhlo hokejové utkání hvězd Slavia HK proti kolegům z OK99. Na naší straně nastoupily dvě pětky ve složení: 1. lajna: Véna, Lukáš CH.,Lukáš J., Mára a Vrabec 2. lajna: Vask, Kolík, Bob, Míra a Hop V družstvu OK99 se předvedly takové hvězdy jako Sosák, Radovan, Karim, Kamenda, Sam a další.
   Tentokráte se hrálo bez brankářů na otočené branky a góly se mohly dávat pouze do síťky, nesmělo se do spodní a prostřední tyče, takže se to muselo trošku zvednout. Naštěstí drtivá většina z nás chodí v nějakých chráničích, ale musím říct, že se hrálo techničtěji, než bychom hráli s brankáři. Po našem počátečním vedení, nás pomalu policajti začali přehrávat a dokonce šli i do vedení 5:6, ale po příchodu nehrajícího kapitána Jedly, se zápas nakonec v závěru změnil v naše gólové žně a po mém i Vénově hattricku jsme odcházeli z ledu s vítězstvím 11:6!! Další z gólů vstřelil Vask a to 2 a dále tuším po jednom Lukáš Ch., Vrabec a potom už nevím.
   Vypadá to, že na leden se rýsuje další utkání hvězd a tentokráte snad i s brankáři, tak by nás mohlo přijít podpořit více fanoušků a hlavně fanynek ;), než tentokrát, kdy nám fandil Vask st. a v závěru Jedla, to u policajtů byly i fanynky ;).

Pozdravy ze Španělska

 Po dlouhé době můj další příspěvek, dopis pro zZávodníky od Terky Hypi.

San Marino & Venezia 2010

Už před týdnem jsem se zúčastnil zájezdu do San Marina a Benátek pod hlavičkou Haná orienteering, alias Brkem. Z našeho oddílu vyrazil ještě Šába, Eliška a Karel Haus. Odjezd byl naplánován na čtvrteční podvečer. Z ČR vyrážely dva autobusy, jeden z Prahy, kterým jela Eliška s Justinem a kteří se nenechali přemluvit na ten druhý bus, který vyrážel z Olmiku, přes Prostějov a Brno. Já si v poho po práci vyrazil mašinkou směr Olomouc, kde jsem ještě se závodníkem vyrazil na jedno do poslední patra místního přednádražního mrakodrapu, odkud je skvělý výhled na Olomouc, restaurace byla teda bohužel předělána na čínskou, ale pivko točili :) Po rychlém pivku jsem se přesunul přes ulici na odjezdní místo, kde už čekalo spousty orienťáků. Patrový autobus dorazil asi s 20 min zpožděním. Rychle jsem obsadil místo nahoře i pro Zdeňka, který nastupoval až v Brně. Cesta byla dlouhá a náročná. Takto daleko busem jsem nikdy necestoval a doufám, že zase chvíli nebudu. Na cestě jsme strávili celkem 16 hod. Pro zpestření byl nejdříve promítán úchylný film Doktor od jezera hrochů, poté pustili pěkný a zábavný film Ženy v pokušení, který končil okolo 2hod v noci, poté se šlo spát, nebo spíše zamhouřit oči. Kolem půl jedenácté jsme dorazili na hotel San Giuseppe, který se pyšní 4 hvězdičkami.

Krátce fakta o San Marinu: 5 nejmenší stát na světě, rozloha 61km2, rozprostírá se na kopci Monte Titano a jeho úpatí, obklopen Itálií a leží nedaleko Rimini. Pravděpodobně nejstarší republika založená r 301. platí se eurem.
   Po ubytování jsme se vydali busem na krátkou prohlídku města, kde jsem odlovil nanokeš u Basilica di San Marino a odpoledne už se šlo na první závod. Běželo se v hodně zvlněném "lese" kde bylo dost pasek a pěkně trnitě zabušeného semiopenu. Trať H21 měřila 3km a 190m převýšení. Poměřili jsme se s takovými esy, jako NOR Osterbo, FRA Gonon a naši Pája Kubát a Tomáš Dlabaja. Při závodě jsme poprvé potkali Pražáky, kteří přijeli až přímo na závod a také Roberta s Myslivcovými, kteří dorazili po vlastní ose a byli ubytovaní v Rimini.  Ještě před véčou proběhlo rozdání pěkných crafťáckých procool triček s motivem zájezdu. Po dobré véče a kozlíku :-) nakoupeném v našem busu, se dobře usínalo už kolem 21 hod., prostě únava po cestě na sebe nenechala dlouho čekat. 
Po sobotní snídani pokračoval Adriatic meeting závodem přímo v srdci San Marina. Byl to nejtěžší sprint, co jsem kdy běžel, vždyť 2 km trať běžel NOR Osterbo 22:22min! Mapa zveřejněna v předchozím článku. Velmi pěkně zaběhl Shaby, o mém tristním výkonu radši pomlčím. Po závodě se šlo na vyhlášení, ale poté hlavně na pizzu s vínkem ;-) Já si dal FRUTTI DI MARE ostatní nějakou místní se salátem a šunkou. Zapíjeli jsme to místním vínkem za 13éček a říkali jsme si, jak jsme se rozšoupli, toto vínko jsem však večer v místním obchodě coop objevil za 2.75E :D Poté jsme si prolétli zbytek San Marina, včetně třetí věže, ke které jsme se nedostali předchozí den a frčeli do hotelu. S Martinkou jsme navštívili místní coop, kde si kupovala zásoby na večer (litrovku vína s uzávěrem jak od tatarky :D) a já vínko pro naše. Se Zdeňkem jsme také chtěli nakoupit zásoby na večer u řidiče, ale bohužel už bylo málo kozlíků, tak jsme zaběhli znovu do coopu, kde jsme nakoupili mix různých piv, které jsme si následně vychladili v hotelové miniledničce :) Před večeří se rozdávali čísla na Benátský závod. Večeře mě přišla o něco slabší než ta páteční, ale na druhou stranu nám k ní po celou dobu zpíval italský šoumen, různé odrhovačky :) Někteří z toho byli hrozně nadšeni, že Marti? :D Poté jsme trošku popili ve skupině s Eliškou, Justinem, Martinkou a dalšími, ale žádné dlouhé ponocování páč se v neděli už v 6:30 odjíždělo do Benátek. Ještě se musím zmínit o parťákovi Karla, kterého si vylosoval na pokoj a který prý spal pod svojí vlastní dekou a přicházel do pokoje k ránu a po celou tu dobu musel Karel nechat otevřený pokoj. Protože ke každému pokoji (dvoj i třílůžkovému), byla pouze jedna karta! Mno někteří už určitě Jéňu uhodli.. Posledním rozloučením se San Marinem byla snídaně, která se skládala z jednoho croissantu na osobu!
Nevím, kam se poděly ty další věci, které byly k dispozici předchozí den. Nakonec tam prý donesli aspoň nějakou rozmraženou veku, ale to už většina lidí dobalovala věci na pokojích. Tak jsem vzal za vděk ještě asi dvoum řízkům z čech, když už mě tak kručelo v břiše.. Po příjezdu do Benátek jsme se ihned přesunuli k lodi, která byla najata jen pro nás a která nás po moři dopravila rychle do centra závodů, které bylo ve sportovní hale a kde byl v blízkosti na nábřeží i cíl. Na start jsem šel společně Zdeňkem, který startoval 6 min po mně a kterého jsem na trati ani neviděl, protože jsem na trojku udělal trošku větší botu. Nakonec to tak úplně těžké nebylo, i když teda většina uliček byla stejných, úzkých jen dvě osoby a občas na zvýrazněné hnědé barvě se vyskytovalo těch turistů trošku více! Na mapě jsou pouze domy, ulice, pár náměstí, mosty přes kanály (na trati kolem 70) a studny, které byly jako dobré záchytné body. Prostě bylo to bludiště, jak se patří. Do toho také délka trati 9 km, u které mě GPS ukázala  úctyhodných 16km. Byl to nádherný závod, který jsem si také náležitě užil. Po závodě už nás čekala jen prohlídka města, kdy jsme procházeli de facto přes celou mapu směrem na parkoviště našeho busu. Po cestě jsme si mimo jiné koupili výbornou italskou zmrzku.
Na parkoviště jsme dorazili hodinu před časem odjezdu, který se bohužel ještě asi o půl hodinu posunul. Po skoro 2 hodinách strávených na parkovišti, jsme kolem 19hod. vyrazili nazpět dom. Shlédli jsme opět dva filmy, tentokrát legendární Kurva, hoši.. a jeden z úplně nejlepších snímků Forrest Gump. V Brně jsme byli už před pátou hodinou ranní a do práce jsem přijel v pondělí snad ještě dříve, než jezdím z HK. Tímto děkuji Haná orienteering za perfektně zorganizovanou akci!

San Marino & Venezia - zatím mapy a fotky

Prozatím zveřejňuji mapy a odkazy na fotky z minulého víkendu. Nějak není čas na velký článek, snad si najdu chvilku o víkendu.

páteční sprint v pěkné buši v San Marinu

sobotní super těžký sprint v San Marinu, na 2km, 200m převýšení!!

nedělní závod v Benátkách, na 9km trati jsem naměřil 16km!!

 

Fotky z velmi podařené akce najde na mém rajčeti a také spousty fotek u Justina .

Noční klokani

Včera jsem se zúčastnil tradičního nočního kufrování. Jak už bývá zvykem, jako centrum byl zvolen CC Lucie na Novém HK a závod pořádala UHK. Tentokráte jsem běžel s Eliškou, která vyfásla i jedinou mapu do dvojice. Kontrol jsme moc neposbírali, bohužel jsme ani nespočítali správně bonusovou kontrolu (na třinácti stromech, 13 matematických úkonů). Skončili jsme kolem 23 místa, ale v kategorii "orienťák" byli i horší :) Výborného výsledku dosáhl Míra a Jana Kroniková (Noční proud), kteří skončili druzí. Po nočáku následovala afterpárty, na které zahrála výborná kapela. Takže jako obvykle povedená akce.

HROB odkazy na garmin connect

Sobota je komplet, v neděli se běželo z Králík, hodinky jsem zapínal až při cestě na 3.kontrolu.
Sobota
Neděle