San Marino & Venezia 2010

Už před týdnem jsem se zúčastnil zájezdu do San Marina a Benátek pod hlavičkou Haná orienteering, alias Brkem. Z našeho oddílu vyrazil ještě Šába, Eliška a Karel Haus. Odjezd byl naplánován na čtvrteční podvečer. Z ČR vyrážely dva autobusy, jeden z Prahy, kterým jela Eliška s Justinem a kteří se nenechali přemluvit na ten druhý bus, který vyrážel z Olmiku, přes Prostějov a Brno. Já si v poho po práci vyrazil mašinkou směr Olomouc, kde jsem ještě se závodníkem vyrazil na jedno do poslední patra místního přednádražního mrakodrapu, odkud je skvělý výhled na Olomouc, restaurace byla teda bohužel předělána na čínskou, ale pivko točili :) Po rychlém pivku jsem se přesunul přes ulici na odjezdní místo, kde už čekalo spousty orienťáků. Patrový autobus dorazil asi s 20 min zpožděním. Rychle jsem obsadil místo nahoře i pro Zdeňka, který nastupoval až v Brně. Cesta byla dlouhá a náročná. Takto daleko busem jsem nikdy necestoval a doufám, že zase chvíli nebudu. Na cestě jsme strávili celkem 16 hod. Pro zpestření byl nejdříve promítán úchylný film Doktor od jezera hrochů, poté pustili pěkný a zábavný film Ženy v pokušení, který končil okolo 2hod v noci, poté se šlo spát, nebo spíše zamhouřit oči. Kolem půl jedenácté jsme dorazili na hotel San Giuseppe, který se pyšní 4 hvězdičkami.

Krátce fakta o San Marinu: 5 nejmenší stát na světě, rozloha 61km2, rozprostírá se na kopci Monte Titano a jeho úpatí, obklopen Itálií a leží nedaleko Rimini. Pravděpodobně nejstarší republika založená r 301. platí se eurem.
   Po ubytování jsme se vydali busem na krátkou prohlídku města, kde jsem odlovil nanokeš u Basilica di San Marino a odpoledne už se šlo na první závod. Běželo se v hodně zvlněném "lese" kde bylo dost pasek a pěkně trnitě zabušeného semiopenu. Trať H21 měřila 3km a 190m převýšení. Poměřili jsme se s takovými esy, jako NOR Osterbo, FRA Gonon a naši Pája Kubát a Tomáš Dlabaja. Při závodě jsme poprvé potkali Pražáky, kteří přijeli až přímo na závod a také Roberta s Myslivcovými, kteří dorazili po vlastní ose a byli ubytovaní v Rimini.  Ještě před véčou proběhlo rozdání pěkných crafťáckých procool triček s motivem zájezdu. Po dobré véče a kozlíku :-) nakoupeném v našem busu, se dobře usínalo už kolem 21 hod., prostě únava po cestě na sebe nenechala dlouho čekat. 
Po sobotní snídani pokračoval Adriatic meeting závodem přímo v srdci San Marina. Byl to nejtěžší sprint, co jsem kdy běžel, vždyť 2 km trať běžel NOR Osterbo 22:22min! Mapa zveřejněna v předchozím článku. Velmi pěkně zaběhl Shaby, o mém tristním výkonu radši pomlčím. Po závodě se šlo na vyhlášení, ale poté hlavně na pizzu s vínkem ;-) Já si dal FRUTTI DI MARE ostatní nějakou místní se salátem a šunkou. Zapíjeli jsme to místním vínkem za 13éček a říkali jsme si, jak jsme se rozšoupli, toto vínko jsem však večer v místním obchodě coop objevil za 2.75E :D Poté jsme si prolétli zbytek San Marina, včetně třetí věže, ke které jsme se nedostali předchozí den a frčeli do hotelu. S Martinkou jsme navštívili místní coop, kde si kupovala zásoby na večer (litrovku vína s uzávěrem jak od tatarky :D) a já vínko pro naše. Se Zdeňkem jsme také chtěli nakoupit zásoby na večer u řidiče, ale bohužel už bylo málo kozlíků, tak jsme zaběhli znovu do coopu, kde jsme nakoupili mix různých piv, které jsme si následně vychladili v hotelové miniledničce :) Před večeří se rozdávali čísla na Benátský závod. Večeře mě přišla o něco slabší než ta páteční, ale na druhou stranu nám k ní po celou dobu zpíval italský šoumen, různé odrhovačky :) Někteří z toho byli hrozně nadšeni, že Marti? :D Poté jsme trošku popili ve skupině s Eliškou, Justinem, Martinkou a dalšími, ale žádné dlouhé ponocování páč se v neděli už v 6:30 odjíždělo do Benátek. Ještě se musím zmínit o parťákovi Karla, kterého si vylosoval na pokoj a který prý spal pod svojí vlastní dekou a přicházel do pokoje k ránu a po celou tu dobu musel Karel nechat otevřený pokoj. Protože ke každému pokoji (dvoj i třílůžkovému), byla pouze jedna karta! Mno někteří už určitě Jéňu uhodli.. Posledním rozloučením se San Marinem byla snídaně, která se skládala z jednoho croissantu na osobu!
Nevím, kam se poděly ty další věci, které byly k dispozici předchozí den. Nakonec tam prý donesli aspoň nějakou rozmraženou veku, ale to už většina lidí dobalovala věci na pokojích. Tak jsem vzal za vděk ještě asi dvoum řízkům z čech, když už mě tak kručelo v břiše.. Po příjezdu do Benátek jsme se ihned přesunuli k lodi, která byla najata jen pro nás a která nás po moři dopravila rychle do centra závodů, které bylo ve sportovní hale a kde byl v blízkosti na nábřeží i cíl. Na start jsem šel společně Zdeňkem, který startoval 6 min po mně a kterého jsem na trati ani neviděl, protože jsem na trojku udělal trošku větší botu. Nakonec to tak úplně těžké nebylo, i když teda většina uliček byla stejných, úzkých jen dvě osoby a občas na zvýrazněné hnědé barvě se vyskytovalo těch turistů trošku více! Na mapě jsou pouze domy, ulice, pár náměstí, mosty přes kanály (na trati kolem 70) a studny, které byly jako dobré záchytné body. Prostě bylo to bludiště, jak se patří. Do toho také délka trati 9 km, u které mě GPS ukázala  úctyhodných 16km. Byl to nádherný závod, který jsem si také náležitě užil. Po závodě už nás čekala jen prohlídka města, kdy jsme procházeli de facto přes celou mapu směrem na parkoviště našeho busu. Po cestě jsme si mimo jiné koupili výbornou italskou zmrzku.
Na parkoviště jsme dorazili hodinu před časem odjezdu, který se bohužel ještě asi o půl hodinu posunul. Po skoro 2 hodinách strávených na parkovišti, jsme kolem 19hod. vyrazili nazpět dom. Shlédli jsme opět dva filmy, tentokrát legendární Kurva, hoši.. a jeden z úplně nejlepších snímků Forrest Gump. V Brně jsme byli už před pátou hodinou ranní a do práce jsem přijel v pondělí snad ještě dříve, než jezdím z HK. Tímto děkuji Haná orienteering za perfektně zorganizovanou akci!