Na zakončení letošní sezóny se jelo vláčkem do Bílé Třemešné, odtud se už šlapalo po svých a s plnou polní směr Lázně Bělohrad. Ještě pod Zvičinou jsme potkali Elišku (rozuměj psa) :), která nás doprovázela nakonec až do Bělohradu. Kousek před Zvičinou se měla nacházet keška Masarykova studánka, kterou jsme ani za pomocí dosti hledačů-klokanů neobjevili. Ze Zvičiny jsme zvolili delší a namáhavější variantu přes Kal, kde jsme si zvenku prohlédli barokní kovárnu a u které jsme se i naobědvali, bohužel teda vlastními zásobami, po hospě nebylo nikde ani slechu a když už se objevila, tak jsme se netrefili do otvíračky. Poté jsme pokračovali po zelené přes Valy (někteří včetně mě, Valy obešli "Eliščinou"cestou:) do Vřesníku a do Bělohradu. Naše přední skupinka opustila Elišku u fontány před hotelem a utekli jsme do cukrárny, ovšem děti, které šly v druhé vlně, ji opět přilákaly až před ubytovnu. Po 18km výšlapu následoval pěkný Kájin závod "poznej Bělohrad". Někteří jedinci ovšem podváděli, ale zakázáno to nebylo. Na ortofotu bylo zakresleno 8 kontrol ve stylu skorelauf, na kterých se nacházely otázky vztahující se k L. Bělohradu, většinou jsme museli to místo pro získání správné odpovědi nalézt. Díky Kájo! Po akcičce, ze které si toho moc nepamatuji :), došlo k příjemné změně času a tak jsme před nedělním krajákem měli o hodinu delší odpočinek. V neděli ráno se pro nás v Bělohradu zastavil bus a vyrazili jsme na poslední letošní kraják do Dřevěnic - fotky z VČP u voreluse. Fotky ze zakončení jsou na mém rajčeti. Později se objeví v novém albu i některá fota z večera :) .
Havli: Teda přijde mi, že zZávodnický blog by se měl přejmenovat na Bobův blog. Vorlův poslední příspěvek je z 1. června - to si říká o mínusové závodnické body. :/
OdpovědětVymazatMáš pravdu Havli, asi mu nějaké strhnu..A jak se činíš ty? Musím k tobě také zavítat :)
OdpovědětVymazat