BA 2010

      Letošní ročník velmi oblíbeného bikového závodu BikeAdventure, proběhl v Brdech - Těnovice u Spáleného Poříčí. S MaFe to byla už naše 5 společná účast na BA! Poprvé to bylo v roce 2005 Drahanská Vrchovina - 22.místo, poté následovaly Orlické hory 2006 a skvělé 17.místo, 2007 Vysočina a 19.místo, 2008 Brdy (Dobříš) a 24 místo.
     Na víkend bylo hlášené špatné počasí včetně deště a bouřek. Nejhorší to bylo naštěstí v noci z Pá na So, ale v So na startu už naštěstí nepršelo. Na trati jsme se v druhé půlce trati už bohužel dešti nevyhnuli. Na start jsme se Marťou postavili přesně s 10hod. Po blátivé cestě jsme dofrčeli na mapový start, kde nám Zuzka předala bodové hodnoty a začali jsme plánovat cestu. Trasa na sever a návrat přes vojenský prostor byla skvěle zvolená a nakonec 88,88km, 12kontrol znamenala 440bodíků. Karel s Verčou (na Kutlochově biku) zvolili trošku jinou variantu, přes vojenský prostor a na jih. Najeli podobně kilometrů, našli 14kontrol, 420bodů, ale každopádně nás překvapili, že jeli takto skvěle. Po závodě jsme s Mírou odlovili velmi blízkou kešku Těnovická skála, kde jsme potkali kačery, jak jí ukládali na místo :) Poté jsme se už věnovali jen regeneraci s Heroldem :D
     Neděle  byla ve znamení "sprintu" na pouhé 4 hodiny, to nám však po včerejšku stačilo. Startovalo se podle umístění ze soboty, tak jsme jeli až v 10:45, 3míny po Karlovi s Verčou. Už se nám nepodařilo tak pěkně naplánovat trasu, do toho jsme ještě na trati píchli, poté se zasekali na Třemšíně a na konci ještě na hnusné kontrole č.80 . Nakonec jsme dojeli 40s po limitu a strženy jsme měli 2 body. Posbírali  jsme jich 248, ale nakonec to o pouhých 8 bodů v celkovém součtu stačilo na Karla s Verčou, kteří zopakovali svůj pěkný výkon ze soboty a nasbírali 260b. Počasí nám v neděli přálo a svítilo nám i sluníčko. Celkově jsme skončili s MaFe na krásném 25 místě a "nováčci" (teda poprvé spolu) Karel s Verčou na 27 místě z asi 130 párů. Nejlepší z Klokan týmu skončili bratři Jedličkovi na historicky nejlepším 3.místě, gratuluji!! Celkem Klokan team získal 2848b. a získal možná historicky nejlepší umístění a to 9 místo, na kterém jsme se Marťou jako již tradičně podíleli.
       Myslím, že to byla jako obvykle povedená akce a uvidíme, zda se mnou ještě MaFe, od soboty (MaHe:) někdy pojede.

111 keša

Včera jsme měli s "ještě" MaFe krátkou vyjížďku před BA. Frčeli jsme pouze po Hradečnici na Mazurovy chalupy, kde jsem si ulovil svoji 111 kešu a vyrovnal jsem stav se závodníkem. Havli se 104 nálezy, nám pěkně šlape na záda, dokonce začátkem týdne založil první svoji v Nedělišti. Ale teď koukám, že už je Nedelište castle nepřístupná..
Po projížďce jsme se stavili v Cyklobaru na jedno, ze kterého se nakonec jako obvykle vyklubalo trošku více :D Krátce po objednání totiž také po krátké vyjížďce přijel repre Loki s Vénou. Poté dorazil i Hop. Po každé objednávce jsme přepočítávali stav finančních prostředků s lístkem. Krásně nám to nakonec vše vyšlo i na dýško zbylo :)
Myslím, že jsme na BA pěkně naladili, teď už stačí "jen" posbírat o nějaký ten bod více než soupeři a stihnout časový limit. Z klokanů nám nakonec v mixech konkurují jen Verča s Karlem, tak je musíme dát.

Pálava 2010

Konečně jsem se dokopal, něco napsat k dosti vydařené akci Pálava 2010. Po dlouhém emailovém, skypovém a i klasickém vyjednávání jsme se nakonec domluvili na termínu i místě každoroční akce občanského sdružení AR543. V termínu 18.-25.6. jsme vyrazili do Dolních Věstonic, kde jsme byli ubytováni v zahradní chatě u Hildy, nalezenou na netu. Nakonec nás jelo pěkných 6kousků(Já,Hypi,Verča,Míca,Havli,Shaby) + Míra pouze do pondělí.

Na pořadu bylo spousty výletů, jak bikových tak pěších, ochutnávky vín, večerní grilovačky aj.

Pá-příjezd do Věstonic a návštěva místního hostince. Poté hry s hady apod.
So-první výlet na kolech, směr Pavlov, Mikulov, Sedlec (hody, které byly o týden dříve:), Lednice, Sedlec(ochutnávka vín) a zpět. Za celý den jsme s Havlim odlovili 4keše. Večer jsme vyrazili na nákup vína, Míra vzbudil místního předsedu vinařů a koupil 6 litránků výborného vínka v ceně okolo 50Kč za litr. Poté měla program Terka, kdy pro nás připravila novou verzi hry activity, při které jsme se myslím perfektně pobavili.
Ne-pěší výlet přes Pálavu - Dívčí hrady, Děvín, hospoda v Klentnici, Sirotčí hrádek, Stolová hora, lom Turold s geoparkem, Mikulov a busem do zpět. Dnes to bylo takové keškobraní :-) kdy jsme si Havlim doplnili sbírku o dalších 5 zářezů. Večír byly na programu zase activity.
Po-já byl v Mikulově na stehách a na výletě přes Svatý kopeček na kešku Nad zatopeným lomem a následně jsem napodruhé dohledal i tu v Mikulově na zámku. Ostatní vyrazili na kolech směr sewer, vyprovodit Míru domů, který nakonec urazil na kole kolem 150km a zbytek dojel vlakem. Večer probíhalo grilování klobás a buřtíků na venkovním grilu a ještě předtím jsme si pěkně zahráli kroket. Poté Terka vytáhla hru ve stylu Napij sa :-)
Út-Další z cyklovýletů, tentokráte myslím znovu do Lednice, pořád podél Dyje až na kraj Břeclavi, tam jsme to stočili na Valtice, přes Svatého Huberta a Randezvous :). Ve Valtických v zámeckém parku proběhl krátký obídek z vlastních zásob, dojel nás Míca od zatopeného soutoku Dyje s Moravou. Poklidnou jízdou jsme se přes Lednici vydali zpět do Věstonic. Večer následovala další hra z nepřeberných Terčiných zásob, přiznám se bez mučení že už nevím jaká :-)
St-Středa byla ve znamení odpočinkového výletu autem do Lednice. Tam jsme si prošli zámecké zahrady pře akvadukt až k Minaretu, kde jsme si i vystoupali až nahoru a kochali se z výšky. V areálu Lednic jsme si samozřejmě s Havlim rozšířili sbírku kešek o další 4 :) Poté jsme poobědvali v místní restošce nedaleko zámku a vydali se bez Míci, kterého jsme nechali opuštěného v Lednici protože nás bylo do auta 6, na nákup do Břeclavi. Příjezd do Břeclavi byl dosti zasekán, strávili jsme tam asi půlhodinu v zácpě :-( a to jsme jeli do Hypošky, která byla na okraji. Poté jsme frčeli pro Mícu a dom. Já, Míca a Shaby jsme odpolko šli na pěkný výživný trénink. Běželi sme po červené na Dívčí hrady-sedlo, poté pod Děvínem po modré, nahoru na Děvín, dolů po zelené kolem Třech pan a přes vinici zase na červenou.. Večer jsme se Zdeňkem ukuchtili vynikající halušky se zelím a uzeným, které byly zvoleny jako nejlepší jídlo akce :)
Čt-Čtvrtek byl ve znamení pro změnu zase biků. Jeli sme po hrázi Nových mlýnů směrem na západ, přejeli jsme hráz Horní nádrže, poté po strašně hrbolaté cestě přes Drnolec a za Jevišovkou jsme sfrnkli na kešu Železná opona, holky jsme dojeli v Novém Přerově, kde jsme se naobědvali a jeli přes Dunajovice do Věstonic. Děvčata jela napřed a my ještě na kešku, nějak jsme netrefili správnou cestu, tak jsem se sám vydal stíhat děvčata. Sešli jsme se ve třech v Pavlově v obecní vinotéce, kde jsme ochutnávali, ochutnávali a nezůstali pouze u jedné sklenky :-) Asi po 2 hodinách jsme ještě nakoupili nějaké lahvinky, které jsme předtím ochutnali a jeli zpět za klukama do Věstonic. Navečer se opět grilovalo, tentokráte nějaké naložené masíčko a na dojedení špekáčky.. Večer opět Terčina hra.
Pá-V pátek už bylo na programu jen balení a balení. Chatku jsme museli předávat Hildě až po 15 hodině, tímto děkuji Mícovi který se s Verčou obětoval a zůstal na předání, zatímco my ostatní už okolo jedné frčeli směr Hradec. Myslím, že to byla dosti povedená akce a že jsme si to náležitě užili! :-) Z fotek od všech udělám časem výběr na mé rajče.

Železničáři v Belgii - Neerpet 2010

Jak už jsem v dřívějším příspěvku prozradil, tak jsem byl nominován na trojutkání železničářů v OB do Belgie, které se uskutečnilo tento prodloužený víkend. Jako dopravním prostředkem nám byl samozřejmě vlak.
DEN 0 : Odjezd byl naplánován z Hlavního nádraží v Praze na pátek 28.5. vlakem Euronight do německého Kolína v 18:31. Výprava jela ve složení 3xH21 (Luboš Macháček bohužel kvůli zdravotním problémům nejel), dále 3xD21 a 4xH45, jako doprovod jel vedoucí výpravy, překladatel a trenér. Měli jsme na noc samozřejmě zaplacená lůžka. Překvapilo mě, že od minulého cestovaní lůžkovým vlakem, došlo k podstatné změně komfortu. Lůžkový vagón měl kupátka po třech lůžkách nad sebou, která se dala samozřejmě sklopit na klasické sedačky. V každé kajutě bylo také provizorní umyvadlo s vodou. V některých kajutách byla dokonce i sprcha, ta byla i na společných záchodech, vše se otevíralo na kartu, jako na hotelu :)
DEN 1 : Do Kolína jsme dorazili v ranních 6:15. Ještě předtím jsme dostali snídani s kafíčkem :-) Po obdivování místní katedrály před nádražní budovou jsme vyrazili do jedničkové čekárny, neboť odjezd odsud byl až 8:43 ICE do Bruselu. Čekárna byla skvěle vybavená, nechyběl automat na kávu, čokoládu, colu, sprite... Samozřejmě se nic neplatilo :-) Jako standart byla wifina. Asi po hodině strávené v čekárně jsme vyrazili na icečkovou mašinku, která nás dopravila do Bruselu, tam jsme přesedali do o něco málo pohodlného vláčku směrem na Antwerpy, skočili jsme do vcelku plné druhé třídy a objevili jsme se v trošku jiném světě, trošku jako někde v Africe a to nemám nic proti nim. V jedničce bylo úplně prázdno. V Antverpách jsme přeskočili na vláček do Neerpeltu, kam jsme dorazili až po 12 hodině. Po přivítání na nádraží nás převezli do místního sportovního areálu, kde jsme byli ubytovaní. Nejdříve jsme šli na obídek na špagety, protože nás v 16hod. čekal start 00 na krátkou trať. Po krátkém odpočinku, zhlédnutí z balkónu na sběrku a na cíl který byl přímo pod balkónem, jsme vyrazili na start. Byl to takový les, neles, většina tratě probíhala nejdříve příměstským lesem a vilovou čtvrtí (mapa 1:7500) a závěr byl v takovým parku za sportovním areálem (mapa 1:2500) - Na těchto měřítkách se mně moc nedařilo, udělal jsem spousty chyb, ale skončil jsem kupodivu 3. Vyhrál belgán a druhý byl Petr Štěpán. Všechny nás mohl ale o parník porazit David Nehasil, který byl asi šokován z dobrého výkonu a možná prvním závodem který běžel s busolou (doteď běhal jedině bez pozn.redakce), neorazil asi dvacet metrů vzdálenou sběrku a vřítil se rovnou do cíle. Kompletní výsledky jsou na stránce Švýcarů. Po prvním dni jsme průběžně vedli před Bel a Sui , rozhodovat se však bude zítra, kdy budou dvojnásobné bodové hodnoty a to 30b za vítězství, 25 za druhé místo.. Po dobré večeři, místním lahvovém pivku, jednom točeném v nedaleké restauraci, jsme šli na kutě.
DEN 2 : Na programu byla dnes klasická trať, na kterou se vyráželo společným busem asi 25 km směrem k Leopoldsburgu, kde bylo vojenské cvičiště, na kterém se mělo běžet. Už po ránu byla zamračená obloha a drobně pršelo. Po cestě pršelo už vcelku hodně, na závod se to vcelku uklidnilo, potom ale přišlo několik prudkých přeháněk, které někdo z později startujících chytnul v lese. Já startoval mezi prvními na naší 9km trať, tentokráte se to běželo v rámci místního žebříčku. Šlo se jako předcházející den s emitem, popisy se berou až v koridoru, tak si je člověk nemá moc čas upravit, jinak je vše stejné :) Na trati se mě celkem dařilo, udělal jsem pár drobných chybek, které mě stály vítězství, ale druhé místo také pěkné a hlavně vyhrál David, tak byla spokojenost, že jsme Belgána odstrčili na třetí místo. Pěkné šesté místo obsadil Jirka Čípa jako náš trenér, který běžel za nemocného Luboše Macháčka, věkem už veterán se popasoval s tratí velice dobře. Ve vetoších jsme obsadili také první 2 místa zásluhou Jirky Hájka a Honzy Knapa. V ženách se nevedlo, protože Radka doběhla dříve startující Hanku a běželi skoro celou trať spolu, orazili však obě nesprávnou kontrolu a tím pádem neměli správně všechny terčíky. Vtipné bylo také to, že na nesprávnou kontrolu stáhli také jednu Belgičanku, která běžela také s nimi. A bylo zase téma na večer :) Po závodech, se rovnou jelo na krátkou zastávku do sprch do kasáren a hned poté na výlet do pivováru s názvem Ter Dolen :-) Bylo to i ochutnávkou místního pěnivého moku, před a po krátké prohlídce s průvodcem. Já si dal mimojiné třešňové pivko a velmi mě chutnalo. Po příjezdu, jsem si odlovil jednu blízkou mikrokešku :-) a mohlo se jít na slavnostní večeři a vyhlašování, kde jsem spltnul dva velice chutné předkrmy, kde se podávál tuňák s vejcem. Bylo také vínko a hlavně nás obsluhovaly velice pěkné slečny, teda hlavně jedna :) Takový Štěpánek si dával jednu sklenku vína za druhou, aby mu chodily dolévat :) Mezitím co jsem dal 2, tak on dal asi 6 :) Poté proběhlo vyhlášení vítězů, předání čůrajících chlapečků, trošku se popařilo, v délce paření jsme dali i Belgány, kteří asi pod vidinou pondělního nástupu do práce, překvapivě brzo se rozutekli. Od nás šli ještě někteří na pokoj, já však vyrazil způsobně spát :-)
DEN 3 : Třetí den byl ve znamení odjezdu domů. Nejdříve jsme se rozloučili s jedním Švýcarem, který si vzal asi 12 dní dovolené a vyrážel domů do Sweizu na kole. Jelikož jsme měli jet až nočním vlakem z Kolína do Prahy a měli čas, tak jsme se po cestě stavili na několikahodinový výlet po Bruselu. Po návštěvě hlavního námka, čůrajícího chlapečka jsme zapadli na pivko do hospody, Radka zatím co uspávala venku malou Lucku, objevila slibovanou čůrající holčičku. Potom nás na ní zavedla, David se pokoušel na ní dostat, ale byly tam mříže, kamery a pár peníze z kašny vybírajících teenegerů. Po nákupech suvenýrů jsme vyrazili ICE do Kolína, kde jsme si dali, nedaleko od nádraží vzdáleného stánku s kebabem, večeři, lahváčky a poté vyrazili lůžkáčem do Práglu, kde jsme to zakončili ráno na jednom v Huse přímo na nádru.
Tento text možná dozná pár drobných úprav, protože byl dopsán na mě pokročilou skoro půlnoční hodinu.. Jo ještě odkaz na fotky..

MTBO – Seletice

Ve dnech 29. a 30. 5. jsme se ve složení Shaby, Vorel, Havli, Tuki a Hypi účastnili 7. a 8. kola Českého poháru MTBO v Seleticích. Počasí opět přes hnusnou předpověď bylo vcelku ucházející. Jelikož však Seletice jsou relativně kousek od Hradce, tak jsme jezdili na večer domů. Celkový víkend bych ze svého hlediska označil za ne příliš zdařilý, jelikož v sobotu jsem si v lese pobyl a v neděli jsem pro změnu vyměňoval prasklou duši u zadního kola.

V sobotu jsme vyráželi z Hradce chvíli po desáté hodině ve složení Shaby, Tuki a Vorel. Cesta uběhla hladce a ani jsme se nenudili a byli jsme v centru závodu. Já a Shaby jsme startovali později, tudíž jsme okupovali stánek s klobásami. Naši trať bych zhodnotil jako celkově nudnou a dva dlouhé postupy, které spočívali v jetí po zcela přímé cestě přes celou mapu, mě přišli poněkud zbytečné. Asi ve třech čtvrtinách jsem měl závod tendenci zabalit, ale nakonec jsem ho nějak dojel. Ze sobotních výsledků je vidět, že jsem se nijak dobře neumístil a ještě navíc byla silná konkurence.

V neděli byl start podstatně dřív, již v deset hodin, tudíž jsme museli vyrážet po osmé hodině z Hradce. Také osazenstvo auta doznalo značných změn, Tukiho nahradili hned dva jezdci – Havli a Hypi. Já jsem si Havliho v průběhu celého dne dobíral a on z toho byl mírně rozladěn. Já startoval brzo a také jsem brzo dojel, hned cestou na třetí kontrolu jsem měnil prasklou duši, čímž jsem se beznadějně posunul dozadu a závod jsem dojel jenom z povinnosti. Jinak se mi trať velmi líbila a oproti minulému víkendu bylo vše v pořádku.

Cestou zpět jsem za bujaré nálady konverzoval s Havlíčkem, který opět celou neděli byl nastaven do BLESK – MÓDU, takže jsem si ho pravidelně dobíral.   Zde dávám odkaz na výsledky ze soboty a z neděle plus na stránky závodu.

MTBO – Duszniki Zdrój

Předminulý týden pořádal oddíl Zachodniopomorski OZOS 5. a 6. kolo Českého poháru MTBO u města Duszniki Zdrój. V sobotu se jela klasika a v neděli middle. Počasí i přes otřesnou předpověď bylo relativně slušné. Jeli jsme autem ve složení Havli a Vorel, čili jsem si bez menších problémů mohl vzít svůj oblíbený lodní pytel, do které se při troše snahy vejde celé kolo i s jezdcem.

V sobotu jsme vyráželi z Hradce chvíli po deváté hodině, cesta uběhla v pohodě, až na drobnou kolonu v centru Náchodu. Startovalo se od jedenácti hodin a cesta na start byla poněkud do kopce, tudíž jsem bláhově nabídl Havlimu, že ho vyvezu nahoru, bohužel sám jsem se musel vléci nahoru po vlastní ose, což mě vyčerpalo natolik, že mi Havli dal pár minut. Celkové výsledky, ale nebyli pro mě až tak katastrofální jako normálně, tudíž jsem byl spokojen. V neděli jsem se vrátil k normálu, a jak je vidět z výsledků, v lese se mi nijak zvlášť nedařilo. Neděle byla ve znamení podstatně deštivějšího počasí a to zřejmě podepsalo na mém výkonu. Ještě bych zmínil, že jsem byl cestou zpět domů sbírat Dentarie pro mou bakalářku.

Na závěr bych závody, kromě dvou špatně umístěných kontrol (jedna v sobotu jedna v neděli), pochválil a vyzdvihnul bych parádní volbu terénu a úžasné kopce. Pro poučení pořadatelů ze soboty na jejich příští pořádání bych zmínil špatnou kvalitu některých částí mapy, hlavně pak klasifikaci cest a celkovou nesouvislost mapy s realitou v závěru trati. Neděle kromě špatně umístěné kontroly byla podstatně hezčí.

Nově otevřená plovárna v Hradci Králové

Dnes bylo oficiálně otevřeno nové Hradeckého Koupaliště Flošna*. Od zítřka je již plovárna v normálním v provozu. Otevírací doba bude od 9:00 do 21:00. Já jsem se na oficiální otevření dostal až po šesté hodině večerní, ale rozhodně nemohu říci, že by tam bylo mrtvo. Mně neznámá hudební skupina hrála pro pobavení, a kdo chtěl i k „tanci“. Hned u vchodu byla poměrně masivní fronty lidí, čekajících pravděpodobně na vstup do zastřešené části areálu, kde se také kromě restaurace a squashe nachází bazén, vířivky a další atrakce. Teplota venkovních vyhřívaných bazénů je 26 °C, což je dle mého názoru velmi příjemné. Voda ve venkovních bazénech se nezdála příliš chlorovaná, což bych označil za velké pozitivum. Jako pamlsek pro „adrenalinuchtivé“ bych zmínil skluzavku se skokánkem s dopadem do plachty.

Rozhodně v nejbližší době, ne-li zítra, do areálu jako koupající se návštěvník zavítám. Návštěvu též doporučuji všem, kteří ještě váhají. Na závěr přikládám odkaz na všechny pořízené fotografie z areálu.

*Co je to flošna?

Nedělní bike trip

Po sobotní krajáku jsem si trochu potřeboval vylepšit náladu a Karel provětrat svého celopérového opět nového bika, tak jsem se domluvili společně na kolo. Lákali jsme i jeho novou bikeadventure partnerku V , ale ta s díky odmítla.
Nakonec jako cíl cesty byla vybrána rozhledna Vrbice, z níž už není daleko do Potštejna. Abychom se moc nezdržovali, tak jsem vybral pouze jednu geozastávku a to Seykorovu Studánku, která je kousek za Kostelcem nad Orlicí. Nalezena byla vpohodě, nebyla potřeba ani gpska. Nedaleko je i pěkná chaloupka z roku 1895. Poté už to bylo kousíček na rozhlednu, ale do pěkného krpálu. Cesta zpět probíhala rychlým tempem, protože jsme chtěli ještě stihnout jedno pivko u Hušků :-) a to se nakonec vydařilo. Projížďka to byla super a těch 76km nám dalo na začátek sezóny docela zabrat. Cestu si můžete v náhledu prohlédnout.

MTBO - Blansko

Minulou sobotu jsem se účastnil třetího závodu MTBO Českého poháru v Blansku. Jako mistrovství na dlouhé trati pořádal závod oddíl KOB Start Blansko. Trať byla mapově lehčí a docela kopcovitá. Dopravu jsem si zajistil sám, jelikož jsem jel přímo od nás z chalupy. Startoval jsem asi ve čtvrt na jednu. Prostor závodu byl velmi rozbahněný, a tudíž kolo nebylo skoro pod nánosem bahna vidět. Dojel jsem s velmi odporným časem a Havli mi dal hned dvě klády. Při postupu na devátou kontrolu mi ruplo v bedně a vybušil jsem to na opačnou stranu údolí, k tomu skutečně není co dodat. Tudíž celý závod byl v pytli. Přikládám odkaz jak na výsledky ze soboty, tak i na výsledky z nedělního midlu, kde jsem se již neúčastnil. Dále zde dávám odkaz na stránky závodu, kvůli případným fotkám z lesa.

MTBO - Balatonfured*

V rámci toho, abych nezůstal pozadu za Závodníkem, a přišel se svou troškou (nebo se svým Troškou?) do mlýna, bych rád zmínil první dvě kola Českého poháru MTBO v Maďarsku.

Závody v Maďarsku se konaly ve dnech 24. – 25. 4. u břehů Blatenského jezera. Výprava se konala ve složení: Vorel (závodník), Zdeněk a Havli. Nejlepší výkon z naší sestavy podal Zdeněk, a to oba dva dny. V sobotu se umístil na krásném třetím místě a v neděli na ještě krásnějším místě druhém, tímto Zdeňkovi veřejně gratuluji.

Do Maďarska jsem vyrážel kolem deváté z Hradce, ale věci kluků jsem měl již naložené od sedmé hodiny ranní v autě. Při vyzvedávání věcí mi pan Havlas potřásl pravicí s přáním šťastného dojetí, za což jsem slušně poděkoval a radu si vzal k srdci.

Z Hradce jsem jel sám, jelikož jsem kluky vyzvedával až Brně. Cesta do Brna proběhla bez větších problémů, až na menší orientační zásek v centru Brna, které působí dojmem rozbombardovaných Drážďan. Po příjezdu na Havliho privát, jsem s pobavením pozoroval, jak Havli hekticky balí. Pouze pro zajímavost zmiňuji, že průběhu asi 20 minut, co jsem u Havliho strávil, se stihl čtyřikrát převléknout a minimálně jednou vybalit celou již sbalenou tašku. Po Havli úspěšném nalodění jsme jeli pro Zdeňka, který už netrpělivě čekal před svými kolejemi. Zajímavé bylo, že domyslel celkem okamžitě, kdo byl příčinou zpoždění. Zřejmě necestoval s Havlim poprvé, že?

Zbytek cesty uplynul v pohodě, přičemž na Slovensku mě vystřídal Zdeněk v řízení a jel až k Balatonu. Asi 50 km od cíle začal Havli zkušeným geografickým okem hodnotit kvalitu naší automapy, jeho hodnocení bylo velmi záporné a skoro na každé stránce byla nějaká zcela zásadní chyba. V průběhu cesty jsme se Zdeňkem koukali po krajině a občas ohodnotili, ať už jmelí na stromech nebo hrad na kopci. Vždy po chvíli, co jsem já nebo Zdeněk okomentovali něco venku, se Havli „probudil“ a okomentoval přesně to samé. Havliho bleskové postřehy nás provázeli celý víkend.

Po příjezdu do Balatonfuredu* jsme se chvíli korzovali po promenádě na břehu jezera a čekali na Uryho, který nám měl dát čísla na kola a ubytovací pásky, kvůli identifikaci ubytovaných, která se nakonec vůbec nekonala. Pod Havliho vedením, jsme se v Balatonfuredu* mírně ztráceli, nicméně jakmile mapu vzal do ruky Zdeněk, Event centrum i tělocvičnu jsme rázem snadno našli. Po zabrání strategického místa u žebřin v tělocvičně jsme se odebrali do místní putyky na zasloužené pivečko.

Knajpa působila vcelku solidně, až na vrchní, kteří byli zřejmě profesionálně školeni na ignoraci svých zákazníků. Nutno podotknout, že v této činnosti byli nedostižní. První piva objednával Havli, paní krmila psa a odmítala se na něj podívat, pán zevloval do stropu. Konečně se po notné chvíli řítí rozzářený Havli i s natočenými pivy. Hned po jejich natočení se oba vrchní odebrali k automatu, kde si dali několik her pasiánsu a začali se tvářit jako hosté ve vlastní hospodě. Další příchozí bikeři si proto mysleli, že hospoda nemá obsluhu a měli se k odchodu. Naštěstí situaci zachránil nově příchozí vrchní, zřejmě majitel, který začal normálně obsluhovat, tudíž večer již probíhal bez větších „pivotočných“ výkyvů.

Další den jsme měli čas celé dopoledne a kousek odpoledne, jelikož jsme startovali až ve čtyři. Jako správní sportovci jsme neváhali a jeli se projet na poloostrov Tihany, na poloostrově se kromě stánku se zmrzlinou, který jsme navštívili, nalézala dvě jezera (možná rybníky) s rozkošnými názvy Belso-To* a Kulso-To*. Na poloostrově nakoupil Havli asi půl kila mleté papriky, z důvodu, že prý v Maďarsku nejlepší mletá paprika na světě. Cestou zpět do tělocvičny jsme jeli kolem jezera Belso-To*. Na jeho břehu se pásl Maďarský národní skot a hlídkovali syslové. Po příjezdu do tělocvičny jsme zjistili, že se při zpáteční cestě ztratil Havli. Nicméně jsme si z toho nic nedělali, jelikož Havli se sám lehce dohledá. Jak se blížila čtvrtá hodina, začali jsme se Zdeňkem připravovat na závod. Havli měl dost času, jelikož startoval až hodinu po nás. Celý závod se mi líbil, a fakt že jsem dal Havliho, mě zahřál u srdce. Při cestě zpět do tělocvičny, jsem s sebou sekl na asfaltu o zem a došlo k fyzické újmě (nebudu popisovat, případným zájemcům za poplatek předvedu naživo) i újmě na majetku (odření kola a ulomení držáku na tachometr). Večer jsme nejdřív navštívili restauraci na pobřeží, kde jsem si dal výborný řízek s hranolkami posypaný jistými chlupovitými věcmi a poté opět zavítali do onoho povedeného podniku, kde sice již obsluha fungovala, ale měli málo sklenic, tudíž pivo po vypití natočili do té samé, pochopitelně neumyté sklenice.

V neděli ráno panovala vyloženě líná nálada, tudíž padaly i návrhy: „ Pojďme to vzdát a projet se k jezeru!“. Autora radši neuvádím, ještě by tvrdil, že to neříkal. Avšak po počáteční ranní lenosti jsme se sbalili a již autem jeli na shromaždiště. Na shromaždišti jsem ještě vyměnil píchlou duši a začal se rozjíždět na nadcházející závod. Odstartoval jsem v klidu, ale cestou na druhou kontrolu jsem utrhl ramínko přehazovačky a tlačil kolo do cíle. Jediná výhoda urvaného ramínka byl fakt, že jsem aspoň nafotil nějaké fotky na divácké kontrole. Po příjezdu kluků do cíle jsme počkali na vyhlášení a hned po něm se vydali domů. Cestou jsem ještě nakoupil nějaké víno jako věcné dary pro rodiče. Kluky jsem vyložil opět v Brně a sám se vydal nejdřív do Starých Ždánic, kde jsem vykládal Zdeňkovi kolo s nějakým harampádím a potom v Třebši u Havliho, abych mu tam vyložil karimatku a spacák.

Celý víkend proběhl za teplého a velmi slunečného počasí, závody se mi jednoznačně líbili, až na nedělní technický defekt. Zde dávám odkazy na oficiální výsledky ze soboty a neděle. Fotografie se nacházejí přímo zde. Rozhodně bych Balaton a jeho okolí doporučil všem, kdo by měli chuť prožít zajímavou dovolenou.

* Přehlásky a jiná svinstva používat nebudu, takže si je každý čtenář musí domyslet.
PS: Tento článek není nijak zaměřen vůči Havlimu.