Hrob v Králíkách, aneb poprvé v téčkách

Jelikož nemáme s Karlem tolik natočeno (parametry HH v neděli 26,4km a 1440m převýšení) a do veteránů v Hrobu to máme daleko, tak jsme se letos Karlem přihlásili do příchozích (T). Letošní HROB byl pod taktovkou Magnusu, což bylo i trochu poznat. Např. kvalita mapy mohla být určitě lepší, to že chybělo spousty cest na to už je člověk zvyklý, ale když některé na mapě přebývají a v terénu nejsou to už je horší, nebo chyběly a přebývaly bunkry. Také mohli mít lépe zvládnuté občerstvovačky, vše z jídla bylo nakrájeno na droboulinké kousíčky, aby se toho asi tolik nesnědlo, čaj jsme měli v neděli úplně vařící a Hanka dneska byla na občerstvovačce mooc brzo, tak ještě neměli ani nic k pití, ještě že objevili termosku, v kterém měli kluci z občerstvovačky svůj čaj. 
Na sobotní závod se vyráželo busy do Mladkova, kde byl sobotní start. Z našich běžců tam kromě nás s Karlem, byli ještě Piškoti (T jen na sobotu), Hanka s Renatou (LPU) DD40, Zorka šla T s Míšou Bednářovou, Robert se Sukem HH40, Tomáš Myslivec HD sám (původně měl jít s Pavlou) a ještě počítám i Libušku s "adventuristkou" Zuzkou, která je zvyklá na několikadenní závody adventure race, běžící DD. V sobotu se začínalo klasicky hromadným startem, na začátek byl skorelauf asi 5 kontrol, které se povětšinou běželi "naší" variantou. S Karlem jsme se hned po startu zařadili mezi několik prvních T týmů. Většinu tratě jsme se míjeli s magnusem a jabloncem, nejtěžší kontrola byla asi ta na ohybu potoka v lesíku před Králíkama, kde někteří ztráceli i více než 10min, my jsme tam také trošku ztratili, ale nebylo to tak hrozné. Těsně před sběrkou na hrázi rybníka, jsme předběhli jablonečáky a rázem jsme byli na druhém místě za magnusem, náskok jsme postupně zvyšovali až do cíle. Myslím, že to byl z naší strany slušný výkon, sotva jsem ale chodil. V cíli jsme počkali na Piškoty a vyrazili na zasloužené jídlo. My s Karlem jsme se nejdříve šli ubytovat do ubytovny, která sídlila hned na náměstí. Jinak tělocvična pěkně narvaná a k tomu jedna sprcha..
Dostali jsme pokoj s výhledem na prázdné náměstí a ihned vyrazili do pizzerie U Chorvata, to byla jedna ze dvou možností se najíst, hlavně že Aljoša v pokynech sliboval, cituji: Do 500m náměstí s dostatkem restaurací - dokonce použil množné číslo, ale na náměstí byly pouze dva hotely a oba zavřené! Abych jenom nekritizoval, tak U Chorvata jsme si pochutnali na výborné pizze a zalili jsme ji pár škopky zlatavého moku s názvem Holba Šerák za pouhých 20Kč. Pizzerie se postupně plnila a plnila, a když jsme kolem sedmé odcházeli, tak už venku čekali další, až někdo opustí restauraci. To mě docela překvapilo, že to neměl Aljoša ošéfované, přeci jenom 300 hladových a žíznivých běžců..

V neděli se startovalo přímo z centra, my šli asi 30s za vedoucí dvojicí, ale nezvládli jsme hned jedničku, která byla ještě ve městě, tak jsme je ani neviděli. Poté totiž přišla chyba na trojku, kde jsme si přidali zhruba 100 výškových metrů navíc a bylo hotovo. Poté už jsme neudělali žádnou chybu, ostatní byli holt rychlejší, tak z toho nakonec bylo pěkné čtvrté místo. Za rok se HROB koná v Pasekách nad Jizerou, tak se snad znovu zúčastním.
Troška z mé historie účastí na HROBU: 1998 Jince HH s Karlem, 1999 Nové Hrady HH se Staroušem (v ne jsme pro Stardovo zranění nenastoupili), 2000 Ostrov u Tisé HH Starouš, 2002 Litvínov HH Starouš, 2004 Pecka HH Starouš a naposled 2006 Žacléř HH Vorel, 2010 Králíky T Karel a za rok 2011 Paseky nad Jizerou ??

Zakončení, aneb na Bělohrad!!

Na zakončení letošní sezóny se jelo vláčkem do Bílé Třemešné, odtud se už šlapalo po svých a s plnou polní směr Lázně Bělohrad. Ještě pod Zvičinou jsme potkali Elišku (rozuměj psa) :), která nás doprovázela nakonec až do Bělohradu. Kousek před Zvičinou se měla nacházet keška Masarykova studánka, kterou jsme ani za pomocí dosti hledačů-klokanů neobjevili. Ze Zvičiny jsme zvolili delší a namáhavější variantu přes Kal, kde jsme si zvenku prohlédli barokní kovárnu a u které jsme se i naobědvali, bohužel teda vlastními zásobami, po hospě nebylo nikde ani slechu a když už se objevila, tak jsme se netrefili do otvíračky. Poté jsme pokračovali po zelené přes Valy (někteří včetně mě, Valy obešli "Eliščinou"cestou:) do Vřesníku a do Bělohradu. Naše přední skupinka opustila Elišku u fontány před hotelem a utekli jsme do cukrárny, ovšem děti, které šly v druhé vlně, ji opět přilákaly až před ubytovnu. Po 18km výšlapu následoval pěkný Kájin závod "poznej Bělohrad". Někteří jedinci ovšem podváděli, ale zakázáno to nebylo. Na ortofotu bylo zakresleno 8 kontrol ve stylu skorelauf, na kterých se nacházely otázky vztahující se k L. Bělohradu, většinou jsme museli to místo pro získání správné odpovědi nalézt. Díky Kájo! Po akcičce, ze které si toho moc nepamatuji :), došlo k příjemné změně času a tak jsme před nedělním krajákem měli o hodinu delší odpočinek. V neděli ráno se pro nás v Bělohradu zastavil bus a vyrazili jsme na poslední letošní kraják do Dřevěnic - fotky z VČP u voreluse. Fotky ze zakončení jsou na mém rajčeti. Později se objeví v novém albu i některá fota z večera :) .

Sváteční Týnišťská desítka

     Nebojte, nejedná se o pivní speciál týnišťského pivovaru, mimochodem pivovar v Týništi asi ani není :), ale o tradiční 10km běh na státní svátek 28.10. Jel pouze Hop, já, Míra a Marťa, která byla fotografkou a kešistkou :) Na tento běh jsem se chtěl už jednou před 4-5 lety podívat, ale s Filipem Lánem jsme dorazili k dubu a koupálku, kde nikdo nikde nebyl, netušili jsme, že tělocvična se zázemím je o pouhých pár ulic dále.. Trať se závodu pro orienťáka není nijak moc zajímavá, protože většina vede po lesní asfaltce bez převýšení. Běží se směrem na Třebechovice a po 5km je otáčka a běží se stejnou cestou zpět.
    Nebudu to prodlužovat, hlavní cíl běžet pod 40 jsem splnil (39:36) :), na trati byly značené kilometry a vždy jsem měl nějakou tu vteřinku pod 4 na kilák a v závěru tratě jsem předběhl i dvě baby, tak mě porazila pouze Táňa(35:25), která byla pouhou minutu za Hopem. Jinak Hop (34:14) skončil na suprovém druhém místě, za Kamilem Krunkou (32:55). Musím veřejně pochválit Míru, kterému jsem nadělil pouhou minutu, když to běžel pěkných 40:54! Ještě před vyhlášením jsme stačili ulovit multinu "památný dub". Marťa při focení na otočce našla ještě dvě tradiční. Hop nakonec vyhrál rychlovarku Professor, aby vyhrál koš s jídlem, tak musí být první, za rok ve vetoších se mu to může podařit :))  Fotky jsou na rajčeti u Marti.

Krkonoše místo klasiky

Na Sněžce

Start u mohyly

Jak už bývá bohužel tradicí, tak jsem se opět nevešel do 200místa v ranku a tak jsem přišel o možnost startovat na mistrovství. Místo toho jsme se s Karlem vydali na takový menší tréninkový výběh do Krkonoš. Jako dopravní prostředek jsme zvolili MHD, vlak a nakonec bus. MHD na nádraží, potom vláčkem s přestupem až do Jilemnice a nakonec busem s přestupem na Mísách a s cílem na Zlatém návrší 1400mnm. Tam jsme také započali svůj přeběh. Po nezbytném vyfotografování u mohyly jsme pokračovali na pramen Labe, Sněžné jámy, Mužské a Dívčí kameny, Špindlerovku, Slonecznik, výstup na přecpanou Sněžku, klopýtáním po schodech na Růžohorky a dolů po žluté do Velké Úpy. Celkem pěkných 28kilásků a 735m převýšení. Po cestě jsem měl v plánu ulovit nějakou tu kešku, ale nakonec na ně bohužel nedošlo, tu druhou jsme přeběhli asi o 4 km a nechtělo se nám samozřejmě vracet :-) Zpět jsme měli jet busem do Dvora a poté mašinkou do HK, na přestup jsme měli však pouhých 7 min. Autobus sice přijížděl do Úpy na čas, ale ještě měl zastavit v Peci a poté teprve vyrážet směrem na Trutnov a Dvůr. Z nezjištěných příčin přijel min. o 20min později a byl pěkně naprásknutej, tak jsme se s ním svezli pouze do Trutnova, kde jsme po asi hodinové návštěvou restaurace pokračovali mašinkou do Hradce. Jedna perlička z restaurace: měli 12 stupňového Krákoru za 18, kterému konkurovala Plzeň za 31. Akce byla povedená, doufám, že nebudu moc vyřízen na družstva, která si vystřihnu po 12km krajáku v Chocni. Fotky jsou tradičně na rajčeti.

Pohled ze Sněžky

Slovakia 2010 2.část - Západní Tatry - Roháče

Konečně vydávám slibovaný článek.. 
     Po náročných závodech jsme se hned v neděli přesouvali přes Poprad do termálníhoVrbova, přeci jen jsme se potřebovali trošku zregenerovat. Pán v kempu nám hned nabídl buňku s palandami, která byla asi o éčko dražší než vlastní stan a kde ve výbavě nechyběla ani lednička, tak jsme neodolali :) Večer jsme zbaštili klobásu zakoupenou v Hypošce a po krátkém čtenářském kroužku jsme ulehli a tentokrát i bez pivka :) Ráno jsme spali skoro do 10 a okolo 11hod. jsme se vyrazili koupat. Ve vrátnici v kempu nám paní nabídla, že si to můžeme koupit u ní a budeme mít asi 15% slevu na vstup. Vzali jsme si teda celodenní do zony "Thermal" se vstupem do všech bazénů. Vyšlo to na 9,8E místo (11,5E) a ještě jsme mohli 3x opustit areál. Od mé poslední návštěvy se toho v areálu koupaliště docela změnilo. Přibyla úplně nová vstupní hala s šatnami a i novým bazénem, který byl částečně v budově. Potom přibyl ještě jeden sedací bazén s 36C° vodou. Areál byl také pokryt wifinou, která se dala ještě chytit i v kempu. Asi po 4 hodinách koupačky, jsme se vydali na výklus. Museli jsme autem, protože les byl v nedohlednu a slunce vcelku hřálo. Ve vedlejší vesnici jsem zajel po polňačce až úplně do lesa, kde jsme si vcelku v kopcovitém terénu dali asi 40min klusu. Poté jsme se vrátili zpět do kempu a po večeři jsme se vrátili zpět do Termálek, kde jsme pobyli do zavíračky v deset hodin. Venku už moc teplo nebylo, tak se muselo být pořád v bazénu :) Po pivku v nedaleké restauraci se šlo na kutě.

Kriváň 2494m

      V úterý, které bylo po ránu pošmourné, jsme vyrazili blíž k domovině. Naším cílem bylo zdolat 2494 m vysoký národní symbol Slovenska, Kriváň. Zvolili jsme zelenou turistickou z Třech studniček, kde jsme za dosti vysokou částku 4,70E, zaparkovali naše vozidlo. Výstup popíši pouze v bodech, velmi obšírně se cestě na Kriváň věnoval Míca na svém blogu. Není vidět vrchol, protože je v mlze, smutné stráně bez stromů po vichřici, nebo mrtvé stromy napadeny kůrovcem, odbočujeme k partyzánskému srubu, po projití klečí, již jen holo. Odspoda se valí mlha, asi po 2apůl hodinách končí zelená, k vrcholu vede modrá, značku místama ztrácíme, ale vždy se opět napojujeme, z mlhy vystupují plesa, potkáváme už sestupující Hořčičkovi (také byli na Karstkapu) a už stojíme na vrcholu, rychlé focení, začíná totiž pršet :), ještě v rychlosti nalézám kešku (řekl bych svoji nejvýše umístěnou) a rychle dolů, po klouzajících kamenech to moc nejde a je to nebezpečné, ani nejíme i když máme docela hlad, konečně jsme zase po zelené, tady už to nebude nebezpečné a cesta bude utíkat rychleji, dole ještě před parkovištěm se zastavujeme v přístřešku na jídlo, přestává pršet a odjíždíme směr Roháče, dokonce vylézá sluníčko :). Ze Třech studniček to do kempu v Ráčkově dolině nedaleko Pribyliny, není daleko (okolo 15km). Navečer probíhalo vaření večeře, plánování zítřejšího výběhu a večer jsme vyrazili na jednoho Šariša do místní restaurace.

Póza u Račkových ples

První výhled na vrcholky a ještě jsme všichni

Výhled na Bystrou

Na Hrubém vrchu 2137m

     Přichází středa a s ní výběh do hor, na tento den jsem se těšil nejvíce z celého pobytu. Vyráželi jsme z nějakých 900mnm. nalehko, pouze s kamilem :), vodou, oddílovkou a sůšou na ukojení největšího hladu a já se ještě navíc táhnul s foťákem. Šli jsme nejdříve po modré až na rozcestí Ráčkovi a Jamnické doliny. Poté jsme začali pozvolna stoupat Ráčkovou dolinou po žluté značce. Bez problémů se dalo běžet asi hodinu na rozcestí, kde odbočovala zelená směrem na Bystré sedlo a Bystrou (nejvyšší vrchol Roháčů 2248m) My jsme ale pokračovali dále Ráčkovou dolinou, po chvíli se oddělil Shaby, že už mu to jako stačí a ať jdem sami. Tam byl totiž krátký kamenitý úsek, v kterém se nedalo běžet a docela to i stoupalo, doufal jsem tedy, že na mě bude Míca čekat. Další pěknou zastávkou byly Ráčkové plesa, která s vrcholem Jakubiná, jsem hned začal fotit. Po pauze jsme začali stoupat do Ráčkového sedla, muselo se pěšo, byl to totiž pěkný zalamovák. Asi po čtvrt hodině jsme byli v sedle, odkud byly nádherné výhledy na většinou oblé a travnaté vrcholy Roháčů a i pěkný výhled do Polska, po hřebeni vede slovensko-polská hranice. Dole byly také krásně vidět Ráčkove plesa. Dále jsme pokračovali po hřebeni, kde se dalo zase pěkně běžet až na náš nejvyšší vrchol cesty Hrubý vrch 2137m, na který jsme dorazili asi po 92 minutách čistého času. Nahoře proběhlo focení, navlečení do bundy a do hada, protože docela studeně foukalo a hurá na sestup. První půlhodina sestupu probíhala bohužel chůzí, cesta byla kamenitá a prudce klesala. Šli jsme po zelené, a když se začal blížit les a Jamnická dolina s modrou turistickou značkou, tak se dalo konečně i běžet. Cesta to byla do kempu dlouhá, ale nakonec se po asi 3 hodinách čistého času objevil kemp. Měl jsem toho teda docela dost, myslím že nakonec i Míca. Škoda že jsem neměl garmiňácké hodinky, abych měl přesnější statistiku nastoupaných metrů. Po polívce jsme šli se Zdeňkem na jedno a Míca do spacáku :). Asi po 45min jsme ho vzbudili s tím, že jedeme do Pribylinského skanzenu a nemáme řidiče :) Moc se netvářil, ale nakonec jel. Ono to bylo asi jen 3km daleko.

Škola ve skanzenu

    Múzeum liptovskej dediny bylo pěkné, vstupné 3E na osobu, studenti polovic a Míca si dokoupil ještě za éčko fotografování. Většinu expozic si můžete prohlédnout sami, pouze zámek a dominantu skanzenu kostel, si prohlížíte s průvodcem. Nejvíce se mně asi líbila expozice vesnické školy. Po prohlédnutí většiny expozic a vyfotografování Kriváně ozářeného podvečerním sluncem, jsme se pomalu vydali do kempu, na přípravu véči a hned poté jsme se vydali trošku zahřát do hospůdky :) Jinak většina obyvatel kempu pálila ohně a tak byla hospůdka prázdná, možná také proto, že měli pěkně ledové pivko, které ani na přání Shabyho neohřáli.

Naše vozidlo s Kriváněm

     Ve čtvrtek už pouze hodinový výklus, odjezd domů a pouze krátká zastávka v nové kolibě "Koliba u dobrého pastiera" v Rožumberoku na vynikajících haluškách :-P Více fotek naleznete na mém rajčeti. Akce se dle mého povedla se vším všudy, další už bude snad s vyšší účastí. Howg :D

Slovakia 2010 1.část - závody

Pacmanská Maša

Po několika málo letech jsem se rozhodl opět navštívit Slovak Karst Kap. Tentokráte byly za centrum zvoleny Dědinky u Palcmanské Maši.1a2 etapa byly na Silické planině u Silice a 3a4 etapa na Geravské planině. Našel jsem i 3 nadšence z oddílu, kteří jeli se mnou a zároveň tam chtěli zůstat ještě pár dní po závodech.

Na doběhu 1E

      Na Silici se muselo z Dědinek 50km dojíždět na start 00 9:30 ale ani to moc nevadilo. 1etapa byla taková seznamovací s terénem a z našeho elitního týmu :) jsem startoval jako poslední. S terénem jsem se seznámil, jak se patří :) až jsme si to musel trošku zkrátit, hodně jsem si to teda rozmýšlel, když už platíme to pade, ale po ztrácení se skoro na každou kontrolu bylo rozhodnuto. Na mapě nebyl bohužel žádný jasný objekt, podle kterého se dalo chytnout, jediná kloudná cesta, byly to samé kraví stezky. Byly tam akorát samé závrty, buď v zeleném, to se nedalo skoro prolézt po zemi a ve žlutém, jiné barvy (moc jich nebylo) byly na mapě v menšině. Večer jsem musel skočit na pár pivek v bufetu přímo na hřišti, točili Šariše 12 za 90 centíků :) 2etapa už byla lepší, už jsem to tam trochu znal, ale hlavně za mnou startoval Zdeněk a Míca. Kupodivu mě Michal neminul, tak jsem se aspoň rychleji posunul z 13 kontroly na 16 a dostal jsem enervit(díky). Potom cestou na 17 jsem ho v zeleném ztratil. Poté už to bylo převážně po loukách, ale stejně jsem si docela ten zbytek tratě užil :) Nakonec z toho byly pěkné 2hodiny. Po druhé etapě jeli Teplíci do Krásnohorské jeskyně, kde se chodí na prohlídku s výbavou, v mundůru, čelovkou apod. Bohužel jsme startovali dlouho, tak jsme vstup nestihli :( Tak někdy příště..

V cíli 3E

     Na 3a4etapu se mělo z Dědinek jezdit lanovkou, ale bohužel byla poškozená nějakým větrem, tak nepremávala. Muselo se teda na Geravy z kempu pěšo. Sice to bylo celé do prudkého kopce, ale dalo se to zvládnout za půl hodiny. Terén byl konečně trošku více podobný našemu, tak se to dalo zvládnout. Poslední etapu jsem tam opět dosti perlil, ale to bylo způsobeno asi únavou a pozdním startovním časem. Ještě se musím zmínit o povedené sobotní akci :) Nejdříve jsem ulovil pěknou kešku po 3e na Geravách, kousek od kešky byla na takovém památníčku dětská kontrola. Poté jsme vyrazili s Michalem, Zdeňkem a Verčou na halušky k Pacmanské Maše. Halušek nakonec bylo docela málo a nebyly moc chutné. Museli jsme se dojíst ještě závinem, který však byl s makem :( Poté jsme šli všichni po hrázi na kešku, kterou jsme odlovili až s pomocí borců, kteří ji tam hledali neúspěšně několik předchozích dní :) Večer následoval hřeb těchto závodů a to pěnová párty :P. Po pozvání od Kataríny jsem malinko věděl, do čeho jdu. Vyrazili jsme tam pouze s Mícou, Verča se Zdeňkem měli asi jiný program, bo šetřili 3éčka... Jinak byla přítomna ještě Kája pozn. redakce. Po nějakém tom pivku a poté co se tam objevilo více pěny, jsem se tam odvážil také na to duc duc vrhnout :) Byla to určitě povedená párty, kde bylo později tak 1,5 metru pěny, u baru o něco méně :) Lavice a stoly byly také pod pěnou, takže se muselo místo sezení prostě pařit. Kolem jedné jsem vyrazil spat, před stanem jsem se musel svléknout a jen tak skočit do stanu. Asi to takto udělal každý, protože bylo dobré ráno sledovat ty kupičky mokrého (vypraného) oblečení, většinou ještě s trochou pěny, před stany, to bylo poznávací znamení účastníků pěnovky :D Dalším znamením také byl čerstvě vypraný a navoněný dres, teda většinou pouze jeho spodní část, ta vrchní totiž nebyla při pěnovce potřeba. Po té už jako obvykle následovala bouřlivá noc :) a ráno závěrečná etapa, kde bylo úspěšných spousta klokanů.

Ráno po pěnovce :)

     Kája v W18A předběhla o 3min po 3etapách vedoucí Vendy a vyhrála! Hanka byla sice ve W45A po 3E. pátá, ale doběhla si pro 3místo! Majka v W45B vyhrála a Pavel byl v M45B druhý. Míca byl v elitě 9 a Verča po neúspěšných prvních 2 etapách zvítězila ve 3a4etapě a poskočila ve W21A na 4místo.Verča to po té kvůli měnícím oknům zabalila a odjela z Brňákama dom. My jsme se pomalu přesunuli přes Poprad do Vrbova, to už ale v dalším článku ...:)

Piškot Kap 2010

Třináctého srpna v pátek začal již 15 ročník PiškotKapu, kterého jsem se zúčastnil samozřejmě také po popatnácté! Článek sliboval napsat Vorel, tak ho doufám také v dohledné době napíše. V krátkosti pouze napíši, že se akce jako obvykle náramně povedla, také vyšlo počasí oproti dosti nepříznivé předpovědi a také to že pivka byla sponzorována otcem Karlem (12 Plzeň) a narozeniny slavícím Fanóšem.
     1E lanová: jsme se jako správní Závodníci opravdu vyznamenali :) 2E survival: do týmu jsem si vylosoval Lukina, čerstvého otce Karla a Verču. Jako jediný jsem prohrál na Orebu pexeso s Janičkou a tak jsem běžel do Běchovic a zpět na Oreb pro kolo. 3E pivní: jsem si spravil chuť a v týmu s Hopem, Lukinem a Funíkem jsme zvítězili! 4E "šukáme" Piškota: jsem byl nalosován s pozdější vítězkou Marťou, ale krom Libušky ho nikdo nenašel..
     Byla to jako každoročně super taškařice a pevně doufám že tradice vydrží. Článek a fotky naleznete u Piškota. Další fotky ještě u Fanóša. Děkuji za pozornost.

BA 2010

      Letošní ročník velmi oblíbeného bikového závodu BikeAdventure, proběhl v Brdech - Těnovice u Spáleného Poříčí. S MaFe to byla už naše 5 společná účast na BA! Poprvé to bylo v roce 2005 Drahanská Vrchovina - 22.místo, poté následovaly Orlické hory 2006 a skvělé 17.místo, 2007 Vysočina a 19.místo, 2008 Brdy (Dobříš) a 24 místo.
     Na víkend bylo hlášené špatné počasí včetně deště a bouřek. Nejhorší to bylo naštěstí v noci z Pá na So, ale v So na startu už naštěstí nepršelo. Na trati jsme se v druhé půlce trati už bohužel dešti nevyhnuli. Na start jsme se Marťou postavili přesně s 10hod. Po blátivé cestě jsme dofrčeli na mapový start, kde nám Zuzka předala bodové hodnoty a začali jsme plánovat cestu. Trasa na sever a návrat přes vojenský prostor byla skvěle zvolená a nakonec 88,88km, 12kontrol znamenala 440bodíků. Karel s Verčou (na Kutlochově biku) zvolili trošku jinou variantu, přes vojenský prostor a na jih. Najeli podobně kilometrů, našli 14kontrol, 420bodů, ale každopádně nás překvapili, že jeli takto skvěle. Po závodě jsme s Mírou odlovili velmi blízkou kešku Těnovická skála, kde jsme potkali kačery, jak jí ukládali na místo :) Poté jsme se už věnovali jen regeneraci s Heroldem :D
     Neděle  byla ve znamení "sprintu" na pouhé 4 hodiny, to nám však po včerejšku stačilo. Startovalo se podle umístění ze soboty, tak jsme jeli až v 10:45, 3míny po Karlovi s Verčou. Už se nám nepodařilo tak pěkně naplánovat trasu, do toho jsme ještě na trati píchli, poté se zasekali na Třemšíně a na konci ještě na hnusné kontrole č.80 . Nakonec jsme dojeli 40s po limitu a strženy jsme měli 2 body. Posbírali  jsme jich 248, ale nakonec to o pouhých 8 bodů v celkovém součtu stačilo na Karla s Verčou, kteří zopakovali svůj pěkný výkon ze soboty a nasbírali 260b. Počasí nám v neděli přálo a svítilo nám i sluníčko. Celkově jsme skončili s MaFe na krásném 25 místě a "nováčci" (teda poprvé spolu) Karel s Verčou na 27 místě z asi 130 párů. Nejlepší z Klokan týmu skončili bratři Jedličkovi na historicky nejlepším 3.místě, gratuluji!! Celkem Klokan team získal 2848b. a získal možná historicky nejlepší umístění a to 9 místo, na kterém jsme se Marťou jako již tradičně podíleli.
       Myslím, že to byla jako obvykle povedená akce a uvidíme, zda se mnou ještě MaFe, od soboty (MaHe:) někdy pojede.

111 keša

Včera jsme měli s "ještě" MaFe krátkou vyjížďku před BA. Frčeli jsme pouze po Hradečnici na Mazurovy chalupy, kde jsem si ulovil svoji 111 kešu a vyrovnal jsem stav se závodníkem. Havli se 104 nálezy, nám pěkně šlape na záda, dokonce začátkem týdne založil první svoji v Nedělišti. Ale teď koukám, že už je Nedelište castle nepřístupná..
Po projížďce jsme se stavili v Cyklobaru na jedno, ze kterého se nakonec jako obvykle vyklubalo trošku více :D Krátce po objednání totiž také po krátké vyjížďce přijel repre Loki s Vénou. Poté dorazil i Hop. Po každé objednávce jsme přepočítávali stav finančních prostředků s lístkem. Krásně nám to nakonec vše vyšlo i na dýško zbylo :)
Myslím, že jsme na BA pěkně naladili, teď už stačí "jen" posbírat o nějaký ten bod více než soupeři a stihnout časový limit. Z klokanů nám nakonec v mixech konkurují jen Verča s Karlem, tak je musíme dát.

Pálava 2010

Konečně jsem se dokopal, něco napsat k dosti vydařené akci Pálava 2010. Po dlouhém emailovém, skypovém a i klasickém vyjednávání jsme se nakonec domluvili na termínu i místě každoroční akce občanského sdružení AR543. V termínu 18.-25.6. jsme vyrazili do Dolních Věstonic, kde jsme byli ubytováni v zahradní chatě u Hildy, nalezenou na netu. Nakonec nás jelo pěkných 6kousků(Já,Hypi,Verča,Míca,Havli,Shaby) + Míra pouze do pondělí.

Na pořadu bylo spousty výletů, jak bikových tak pěších, ochutnávky vín, večerní grilovačky aj.

Pá-příjezd do Věstonic a návštěva místního hostince. Poté hry s hady apod.
So-první výlet na kolech, směr Pavlov, Mikulov, Sedlec (hody, které byly o týden dříve:), Lednice, Sedlec(ochutnávka vín) a zpět. Za celý den jsme s Havlim odlovili 4keše. Večer jsme vyrazili na nákup vína, Míra vzbudil místního předsedu vinařů a koupil 6 litránků výborného vínka v ceně okolo 50Kč za litr. Poté měla program Terka, kdy pro nás připravila novou verzi hry activity, při které jsme se myslím perfektně pobavili.
Ne-pěší výlet přes Pálavu - Dívčí hrady, Děvín, hospoda v Klentnici, Sirotčí hrádek, Stolová hora, lom Turold s geoparkem, Mikulov a busem do zpět. Dnes to bylo takové keškobraní :-) kdy jsme si Havlim doplnili sbírku o dalších 5 zářezů. Večír byly na programu zase activity.
Po-já byl v Mikulově na stehách a na výletě přes Svatý kopeček na kešku Nad zatopeným lomem a následně jsem napodruhé dohledal i tu v Mikulově na zámku. Ostatní vyrazili na kolech směr sewer, vyprovodit Míru domů, který nakonec urazil na kole kolem 150km a zbytek dojel vlakem. Večer probíhalo grilování klobás a buřtíků na venkovním grilu a ještě předtím jsme si pěkně zahráli kroket. Poté Terka vytáhla hru ve stylu Napij sa :-)
Út-Další z cyklovýletů, tentokráte myslím znovu do Lednice, pořád podél Dyje až na kraj Břeclavi, tam jsme to stočili na Valtice, přes Svatého Huberta a Randezvous :). Ve Valtických v zámeckém parku proběhl krátký obídek z vlastních zásob, dojel nás Míca od zatopeného soutoku Dyje s Moravou. Poklidnou jízdou jsme se přes Lednici vydali zpět do Věstonic. Večer následovala další hra z nepřeberných Terčiných zásob, přiznám se bez mučení že už nevím jaká :-)
St-Středa byla ve znamení odpočinkového výletu autem do Lednice. Tam jsme si prošli zámecké zahrady pře akvadukt až k Minaretu, kde jsme si i vystoupali až nahoru a kochali se z výšky. V areálu Lednic jsme si samozřejmě s Havlim rozšířili sbírku kešek o další 4 :) Poté jsme poobědvali v místní restošce nedaleko zámku a vydali se bez Míci, kterého jsme nechali opuštěného v Lednici protože nás bylo do auta 6, na nákup do Břeclavi. Příjezd do Břeclavi byl dosti zasekán, strávili jsme tam asi půlhodinu v zácpě :-( a to jsme jeli do Hypošky, která byla na okraji. Poté jsme frčeli pro Mícu a dom. Já, Míca a Shaby jsme odpolko šli na pěkný výživný trénink. Běželi sme po červené na Dívčí hrady-sedlo, poté pod Děvínem po modré, nahoru na Děvín, dolů po zelené kolem Třech pan a přes vinici zase na červenou.. Večer jsme se Zdeňkem ukuchtili vynikající halušky se zelím a uzeným, které byly zvoleny jako nejlepší jídlo akce :)
Čt-Čtvrtek byl ve znamení pro změnu zase biků. Jeli sme po hrázi Nových mlýnů směrem na západ, přejeli jsme hráz Horní nádrže, poté po strašně hrbolaté cestě přes Drnolec a za Jevišovkou jsme sfrnkli na kešu Železná opona, holky jsme dojeli v Novém Přerově, kde jsme se naobědvali a jeli přes Dunajovice do Věstonic. Děvčata jela napřed a my ještě na kešku, nějak jsme netrefili správnou cestu, tak jsem se sám vydal stíhat děvčata. Sešli jsme se ve třech v Pavlově v obecní vinotéce, kde jsme ochutnávali, ochutnávali a nezůstali pouze u jedné sklenky :-) Asi po 2 hodinách jsme ještě nakoupili nějaké lahvinky, které jsme předtím ochutnali a jeli zpět za klukama do Věstonic. Navečer se opět grilovalo, tentokráte nějaké naložené masíčko a na dojedení špekáčky.. Večer opět Terčina hra.
Pá-V pátek už bylo na programu jen balení a balení. Chatku jsme museli předávat Hildě až po 15 hodině, tímto děkuji Mícovi který se s Verčou obětoval a zůstal na předání, zatímco my ostatní už okolo jedné frčeli směr Hradec. Myslím, že to byla dosti povedená akce a že jsme si to náležitě užili! :-) Z fotek od všech udělám časem výběr na mé rajče.