Sněžná rallye v Luisině údolí

Minulý čtvrtek jsme se Zdeňkem, Vendy a Jirkou vyrazili na lyže do Deštného v Orlických horách. Začátek se zdál velmi slibný, cestou bylo polojasno občas i slunečno, žádné velké zpoždění se nekonalo, tudíž jsme dorazili asi v 9:30 na Šerlich. Cestou jsme se ještě chtěli podívat na start Šediváčkova longu, ale bohužel jsme kvůli nedostatku parkovacích míst v Jedlové nezaparkovali a závodníky* viděli jenom na hřebenech.

Počasí na Šerlichu již nebylo tak růžové jak by se mohlo zdát, nicméně podmínky byly stále velmi ucházející. Když jsme vyrazili směr Pěticestí, zjistili jsme dvě věci, a ani jedna z nich nebyla dobrá. První věcí byl hodně tupý sníh ve spojení s našimi ne zrovna čerstvě namazanými lyžemi a druhou věcí bylo tempo Vendy a Jirky, které patřilo do kategorie pomalejší turistické. Na Pěticestí dorazil Zdeněk jako první, já jsem se opozdil, jelikož jsem jel pomaleji a navíc jsem pod Velkou Deštnou čekal na Jirku s Vendy, abych je informoval o cílu naší cesty. Cesta z Pěticestí plynula příjemně a chvíli po půl jedné jsme dorazili zpět na Šerlich.

Na Masarykově boudě jsme si dali „gáblík“ a čekali na Vendy s Jirkou. Po jídle a pití jsem dostal telefonickou zprávu, že Vendy již nemá sil dojet zpět, a že sjedou z Pod Homole do Zdobnice, kde je vyzvedneme. My jsme se po této zprávě zvedli z boudy, šli k autu, a jím směřovali do Zdobnice. Nicméně cesta, kterou jsme zvolili, byla více než špatná a kousek před chalupami v Luisině údolí jsme se zastavili v důsledku vrstvy sněhu na silnici. Navíc, aby toho nebylo málo, auto se nám bokem opřelo o závěj, tudíž jsme byli v pasti a nemohli jsme se hnout z místa. Po asi hodinovém odhazování sněhu rukama jsme mysleli, že pod kola dáme smrkové větve a po nich se rozjedeme. Tuto eventualitu jsme naštěstí nemuseli zkoušet, protože kolem jelo auto s místními, kteří mě s autem vytáhli na střed silnice, poté do mě strčili, a já se rozjel nahoru. Nahoře jsme se otočili a sjeli zpět do Deštného. Jirka s Vendy nakonec jeli autobusem do Rychnova n. K., kde jsme je nabrali.
Cesta domů již proběhla v pohodě a já jsem byl rád, že vše nakonec dobře dopadlo.

Dále ještě přidávám odkaz na fotky od Vendy a Jirky.

* Tito závodníci neměli se zZávodnickým družstvem nejmenší spojitost, jedná se pouze o shodu pojmenování.