Krkonoše místo klasiky

Na Sněžce

Start u mohyly

Jak už bývá bohužel tradicí, tak jsem se opět nevešel do 200místa v ranku a tak jsem přišel o možnost startovat na mistrovství. Místo toho jsme se s Karlem vydali na takový menší tréninkový výběh do Krkonoš. Jako dopravní prostředek jsme zvolili MHD, vlak a nakonec bus. MHD na nádraží, potom vláčkem s přestupem až do Jilemnice a nakonec busem s přestupem na Mísách a s cílem na Zlatém návrší 1400mnm. Tam jsme také započali svůj přeběh. Po nezbytném vyfotografování u mohyly jsme pokračovali na pramen Labe, Sněžné jámy, Mužské a Dívčí kameny, Špindlerovku, Slonecznik, výstup na přecpanou Sněžku, klopýtáním po schodech na Růžohorky a dolů po žluté do Velké Úpy. Celkem pěkných 28kilásků a 735m převýšení. Po cestě jsem měl v plánu ulovit nějakou tu kešku, ale nakonec na ně bohužel nedošlo, tu druhou jsme přeběhli asi o 4 km a nechtělo se nám samozřejmě vracet :-) Zpět jsme měli jet busem do Dvora a poté mašinkou do HK, na přestup jsme měli však pouhých 7 min. Autobus sice přijížděl do Úpy na čas, ale ještě měl zastavit v Peci a poté teprve vyrážet směrem na Trutnov a Dvůr. Z nezjištěných příčin přijel min. o 20min později a byl pěkně naprásknutej, tak jsme se s ním svezli pouze do Trutnova, kde jsme po asi hodinové návštěvou restaurace pokračovali mašinkou do Hradce. Jedna perlička z restaurace: měli 12 stupňového Krákoru za 18, kterému konkurovala Plzeň za 31. Akce byla povedená, doufám, že nebudu moc vyřízen na družstva, která si vystřihnu po 12km krajáku v Chocni. Fotky jsou tradičně na rajčeti.

Pohled ze Sněžky

Slovakia 2010 2.část - Západní Tatry - Roháče

Konečně vydávám slibovaný článek.. 
     Po náročných závodech jsme se hned v neděli přesouvali přes Poprad do termálníhoVrbova, přeci jen jsme se potřebovali trošku zregenerovat. Pán v kempu nám hned nabídl buňku s palandami, která byla asi o éčko dražší než vlastní stan a kde ve výbavě nechyběla ani lednička, tak jsme neodolali :) Večer jsme zbaštili klobásu zakoupenou v Hypošce a po krátkém čtenářském kroužku jsme ulehli a tentokrát i bez pivka :) Ráno jsme spali skoro do 10 a okolo 11hod. jsme se vyrazili koupat. Ve vrátnici v kempu nám paní nabídla, že si to můžeme koupit u ní a budeme mít asi 15% slevu na vstup. Vzali jsme si teda celodenní do zony "Thermal" se vstupem do všech bazénů. Vyšlo to na 9,8E místo (11,5E) a ještě jsme mohli 3x opustit areál. Od mé poslední návštěvy se toho v areálu koupaliště docela změnilo. Přibyla úplně nová vstupní hala s šatnami a i novým bazénem, který byl částečně v budově. Potom přibyl ještě jeden sedací bazén s 36C° vodou. Areál byl také pokryt wifinou, která se dala ještě chytit i v kempu. Asi po 4 hodinách koupačky, jsme se vydali na výklus. Museli jsme autem, protože les byl v nedohlednu a slunce vcelku hřálo. Ve vedlejší vesnici jsem zajel po polňačce až úplně do lesa, kde jsme si vcelku v kopcovitém terénu dali asi 40min klusu. Poté jsme se vrátili zpět do kempu a po večeři jsme se vrátili zpět do Termálek, kde jsme pobyli do zavíračky v deset hodin. Venku už moc teplo nebylo, tak se muselo být pořád v bazénu :) Po pivku v nedaleké restauraci se šlo na kutě.

Kriváň 2494m

      V úterý, které bylo po ránu pošmourné, jsme vyrazili blíž k domovině. Naším cílem bylo zdolat 2494 m vysoký národní symbol Slovenska, Kriváň. Zvolili jsme zelenou turistickou z Třech studniček, kde jsme za dosti vysokou částku 4,70E, zaparkovali naše vozidlo. Výstup popíši pouze v bodech, velmi obšírně se cestě na Kriváň věnoval Míca na svém blogu. Není vidět vrchol, protože je v mlze, smutné stráně bez stromů po vichřici, nebo mrtvé stromy napadeny kůrovcem, odbočujeme k partyzánskému srubu, po projití klečí, již jen holo. Odspoda se valí mlha, asi po 2apůl hodinách končí zelená, k vrcholu vede modrá, značku místama ztrácíme, ale vždy se opět napojujeme, z mlhy vystupují plesa, potkáváme už sestupující Hořčičkovi (také byli na Karstkapu) a už stojíme na vrcholu, rychlé focení, začíná totiž pršet :), ještě v rychlosti nalézám kešku (řekl bych svoji nejvýše umístěnou) a rychle dolů, po klouzajících kamenech to moc nejde a je to nebezpečné, ani nejíme i když máme docela hlad, konečně jsme zase po zelené, tady už to nebude nebezpečné a cesta bude utíkat rychleji, dole ještě před parkovištěm se zastavujeme v přístřešku na jídlo, přestává pršet a odjíždíme směr Roháče, dokonce vylézá sluníčko :). Ze Třech studniček to do kempu v Ráčkově dolině nedaleko Pribyliny, není daleko (okolo 15km). Navečer probíhalo vaření večeře, plánování zítřejšího výběhu a večer jsme vyrazili na jednoho Šariša do místní restaurace.

Póza u Račkových ples

První výhled na vrcholky a ještě jsme všichni

Výhled na Bystrou

Na Hrubém vrchu 2137m

     Přichází středa a s ní výběh do hor, na tento den jsem se těšil nejvíce z celého pobytu. Vyráželi jsme z nějakých 900mnm. nalehko, pouze s kamilem :), vodou, oddílovkou a sůšou na ukojení největšího hladu a já se ještě navíc táhnul s foťákem. Šli jsme nejdříve po modré až na rozcestí Ráčkovi a Jamnické doliny. Poté jsme začali pozvolna stoupat Ráčkovou dolinou po žluté značce. Bez problémů se dalo běžet asi hodinu na rozcestí, kde odbočovala zelená směrem na Bystré sedlo a Bystrou (nejvyšší vrchol Roháčů 2248m) My jsme ale pokračovali dále Ráčkovou dolinou, po chvíli se oddělil Shaby, že už mu to jako stačí a ať jdem sami. Tam byl totiž krátký kamenitý úsek, v kterém se nedalo běžet a docela to i stoupalo, doufal jsem tedy, že na mě bude Míca čekat. Další pěknou zastávkou byly Ráčkové plesa, která s vrcholem Jakubiná, jsem hned začal fotit. Po pauze jsme začali stoupat do Ráčkového sedla, muselo se pěšo, byl to totiž pěkný zalamovák. Asi po čtvrt hodině jsme byli v sedle, odkud byly nádherné výhledy na většinou oblé a travnaté vrcholy Roháčů a i pěkný výhled do Polska, po hřebeni vede slovensko-polská hranice. Dole byly také krásně vidět Ráčkove plesa. Dále jsme pokračovali po hřebeni, kde se dalo zase pěkně běžet až na náš nejvyšší vrchol cesty Hrubý vrch 2137m, na který jsme dorazili asi po 92 minutách čistého času. Nahoře proběhlo focení, navlečení do bundy a do hada, protože docela studeně foukalo a hurá na sestup. První půlhodina sestupu probíhala bohužel chůzí, cesta byla kamenitá a prudce klesala. Šli jsme po zelené, a když se začal blížit les a Jamnická dolina s modrou turistickou značkou, tak se dalo konečně i běžet. Cesta to byla do kempu dlouhá, ale nakonec se po asi 3 hodinách čistého času objevil kemp. Měl jsem toho teda docela dost, myslím že nakonec i Míca. Škoda že jsem neměl garmiňácké hodinky, abych měl přesnější statistiku nastoupaných metrů. Po polívce jsme šli se Zdeňkem na jedno a Míca do spacáku :). Asi po 45min jsme ho vzbudili s tím, že jedeme do Pribylinského skanzenu a nemáme řidiče :) Moc se netvářil, ale nakonec jel. Ono to bylo asi jen 3km daleko.

Škola ve skanzenu

    Múzeum liptovskej dediny bylo pěkné, vstupné 3E na osobu, studenti polovic a Míca si dokoupil ještě za éčko fotografování. Většinu expozic si můžete prohlédnout sami, pouze zámek a dominantu skanzenu kostel, si prohlížíte s průvodcem. Nejvíce se mně asi líbila expozice vesnické školy. Po prohlédnutí většiny expozic a vyfotografování Kriváně ozářeného podvečerním sluncem, jsme se pomalu vydali do kempu, na přípravu véči a hned poté jsme se vydali trošku zahřát do hospůdky :) Jinak většina obyvatel kempu pálila ohně a tak byla hospůdka prázdná, možná také proto, že měli pěkně ledové pivko, které ani na přání Shabyho neohřáli.

Naše vozidlo s Kriváněm

     Ve čtvrtek už pouze hodinový výklus, odjezd domů a pouze krátká zastávka v nové kolibě "Koliba u dobrého pastiera" v Rožumberoku na vynikajících haluškách :-P Více fotek naleznete na mém rajčeti. Akce se dle mého povedla se vším všudy, další už bude snad s vyšší účastí. Howg :D

Slovakia 2010 1.část - závody

Pacmanská Maša

Po několika málo letech jsem se rozhodl opět navštívit Slovak Karst Kap. Tentokráte byly za centrum zvoleny Dědinky u Palcmanské Maši.1a2 etapa byly na Silické planině u Silice a 3a4 etapa na Geravské planině. Našel jsem i 3 nadšence z oddílu, kteří jeli se mnou a zároveň tam chtěli zůstat ještě pár dní po závodech.

Na doběhu 1E

      Na Silici se muselo z Dědinek 50km dojíždět na start 00 9:30 ale ani to moc nevadilo. 1etapa byla taková seznamovací s terénem a z našeho elitního týmu :) jsem startoval jako poslední. S terénem jsem se seznámil, jak se patří :) až jsme si to musel trošku zkrátit, hodně jsem si to teda rozmýšlel, když už platíme to pade, ale po ztrácení se skoro na každou kontrolu bylo rozhodnuto. Na mapě nebyl bohužel žádný jasný objekt, podle kterého se dalo chytnout, jediná kloudná cesta, byly to samé kraví stezky. Byly tam akorát samé závrty, buď v zeleném, to se nedalo skoro prolézt po zemi a ve žlutém, jiné barvy (moc jich nebylo) byly na mapě v menšině. Večer jsem musel skočit na pár pivek v bufetu přímo na hřišti, točili Šariše 12 za 90 centíků :) 2etapa už byla lepší, už jsem to tam trochu znal, ale hlavně za mnou startoval Zdeněk a Míca. Kupodivu mě Michal neminul, tak jsem se aspoň rychleji posunul z 13 kontroly na 16 a dostal jsem enervit(díky). Potom cestou na 17 jsem ho v zeleném ztratil. Poté už to bylo převážně po loukách, ale stejně jsem si docela ten zbytek tratě užil :) Nakonec z toho byly pěkné 2hodiny. Po druhé etapě jeli Teplíci do Krásnohorské jeskyně, kde se chodí na prohlídku s výbavou, v mundůru, čelovkou apod. Bohužel jsme startovali dlouho, tak jsme vstup nestihli :( Tak někdy příště..

V cíli 3E

     Na 3a4etapu se mělo z Dědinek jezdit lanovkou, ale bohužel byla poškozená nějakým větrem, tak nepremávala. Muselo se teda na Geravy z kempu pěšo. Sice to bylo celé do prudkého kopce, ale dalo se to zvládnout za půl hodiny. Terén byl konečně trošku více podobný našemu, tak se to dalo zvládnout. Poslední etapu jsem tam opět dosti perlil, ale to bylo způsobeno asi únavou a pozdním startovním časem. Ještě se musím zmínit o povedené sobotní akci :) Nejdříve jsem ulovil pěknou kešku po 3e na Geravách, kousek od kešky byla na takovém památníčku dětská kontrola. Poté jsme vyrazili s Michalem, Zdeňkem a Verčou na halušky k Pacmanské Maše. Halušek nakonec bylo docela málo a nebyly moc chutné. Museli jsme se dojíst ještě závinem, který však byl s makem :( Poté jsme šli všichni po hrázi na kešku, kterou jsme odlovili až s pomocí borců, kteří ji tam hledali neúspěšně několik předchozích dní :) Večer následoval hřeb těchto závodů a to pěnová párty :P. Po pozvání od Kataríny jsem malinko věděl, do čeho jdu. Vyrazili jsme tam pouze s Mícou, Verča se Zdeňkem měli asi jiný program, bo šetřili 3éčka... Jinak byla přítomna ještě Kája pozn. redakce. Po nějakém tom pivku a poté co se tam objevilo více pěny, jsem se tam odvážil také na to duc duc vrhnout :) Byla to určitě povedená párty, kde bylo později tak 1,5 metru pěny, u baru o něco méně :) Lavice a stoly byly také pod pěnou, takže se muselo místo sezení prostě pařit. Kolem jedné jsem vyrazil spat, před stanem jsem se musel svléknout a jen tak skočit do stanu. Asi to takto udělal každý, protože bylo dobré ráno sledovat ty kupičky mokrého (vypraného) oblečení, většinou ještě s trochou pěny, před stany, to bylo poznávací znamení účastníků pěnovky :D Dalším znamením také byl čerstvě vypraný a navoněný dres, teda většinou pouze jeho spodní část, ta vrchní totiž nebyla při pěnovce potřeba. Po té už jako obvykle následovala bouřlivá noc :) a ráno závěrečná etapa, kde bylo úspěšných spousta klokanů.

Ráno po pěnovce :)

     Kája v W18A předběhla o 3min po 3etapách vedoucí Vendy a vyhrála! Hanka byla sice ve W45A po 3E. pátá, ale doběhla si pro 3místo! Majka v W45B vyhrála a Pavel byl v M45B druhý. Míca byl v elitě 9 a Verča po neúspěšných prvních 2 etapách zvítězila ve 3a4etapě a poskočila ve W21A na 4místo.Verča to po té kvůli měnícím oknům zabalila a odjela z Brňákama dom. My jsme se pomalu přesunuli přes Poprad do Vrbova, to už ale v dalším článku ...:)

Piškot Kap 2010

Třináctého srpna v pátek začal již 15 ročník PiškotKapu, kterého jsem se zúčastnil samozřejmě také po popatnácté! Článek sliboval napsat Vorel, tak ho doufám také v dohledné době napíše. V krátkosti pouze napíši, že se akce jako obvykle náramně povedla, také vyšlo počasí oproti dosti nepříznivé předpovědi a také to že pivka byla sponzorována otcem Karlem (12 Plzeň) a narozeniny slavícím Fanóšem.
     1E lanová: jsme se jako správní Závodníci opravdu vyznamenali :) 2E survival: do týmu jsem si vylosoval Lukina, čerstvého otce Karla a Verču. Jako jediný jsem prohrál na Orebu pexeso s Janičkou a tak jsem běžel do Běchovic a zpět na Oreb pro kolo. 3E pivní: jsem si spravil chuť a v týmu s Hopem, Lukinem a Funíkem jsme zvítězili! 4E "šukáme" Piškota: jsem byl nalosován s pozdější vítězkou Marťou, ale krom Libušky ho nikdo nenašel..
     Byla to jako každoročně super taškařice a pevně doufám že tradice vydrží. Článek a fotky naleznete u Piškota. Další fotky ještě u Fanóša. Děkuji za pozornost.

BA 2010

      Letošní ročník velmi oblíbeného bikového závodu BikeAdventure, proběhl v Brdech - Těnovice u Spáleného Poříčí. S MaFe to byla už naše 5 společná účast na BA! Poprvé to bylo v roce 2005 Drahanská Vrchovina - 22.místo, poté následovaly Orlické hory 2006 a skvělé 17.místo, 2007 Vysočina a 19.místo, 2008 Brdy (Dobříš) a 24 místo.
     Na víkend bylo hlášené špatné počasí včetně deště a bouřek. Nejhorší to bylo naštěstí v noci z Pá na So, ale v So na startu už naštěstí nepršelo. Na trati jsme se v druhé půlce trati už bohužel dešti nevyhnuli. Na start jsme se Marťou postavili přesně s 10hod. Po blátivé cestě jsme dofrčeli na mapový start, kde nám Zuzka předala bodové hodnoty a začali jsme plánovat cestu. Trasa na sever a návrat přes vojenský prostor byla skvěle zvolená a nakonec 88,88km, 12kontrol znamenala 440bodíků. Karel s Verčou (na Kutlochově biku) zvolili trošku jinou variantu, přes vojenský prostor a na jih. Najeli podobně kilometrů, našli 14kontrol, 420bodů, ale každopádně nás překvapili, že jeli takto skvěle. Po závodě jsme s Mírou odlovili velmi blízkou kešku Těnovická skála, kde jsme potkali kačery, jak jí ukládali na místo :) Poté jsme se už věnovali jen regeneraci s Heroldem :D
     Neděle  byla ve znamení "sprintu" na pouhé 4 hodiny, to nám však po včerejšku stačilo. Startovalo se podle umístění ze soboty, tak jsme jeli až v 10:45, 3míny po Karlovi s Verčou. Už se nám nepodařilo tak pěkně naplánovat trasu, do toho jsme ještě na trati píchli, poté se zasekali na Třemšíně a na konci ještě na hnusné kontrole č.80 . Nakonec jsme dojeli 40s po limitu a strženy jsme měli 2 body. Posbírali  jsme jich 248, ale nakonec to o pouhých 8 bodů v celkovém součtu stačilo na Karla s Verčou, kteří zopakovali svůj pěkný výkon ze soboty a nasbírali 260b. Počasí nám v neděli přálo a svítilo nám i sluníčko. Celkově jsme skončili s MaFe na krásném 25 místě a "nováčci" (teda poprvé spolu) Karel s Verčou na 27 místě z asi 130 párů. Nejlepší z Klokan týmu skončili bratři Jedličkovi na historicky nejlepším 3.místě, gratuluji!! Celkem Klokan team získal 2848b. a získal možná historicky nejlepší umístění a to 9 místo, na kterém jsme se Marťou jako již tradičně podíleli.
       Myslím, že to byla jako obvykle povedená akce a uvidíme, zda se mnou ještě MaFe, od soboty (MaHe:) někdy pojede.

111 keša

Včera jsme měli s "ještě" MaFe krátkou vyjížďku před BA. Frčeli jsme pouze po Hradečnici na Mazurovy chalupy, kde jsem si ulovil svoji 111 kešu a vyrovnal jsem stav se závodníkem. Havli se 104 nálezy, nám pěkně šlape na záda, dokonce začátkem týdne založil první svoji v Nedělišti. Ale teď koukám, že už je Nedelište castle nepřístupná..
Po projížďce jsme se stavili v Cyklobaru na jedno, ze kterého se nakonec jako obvykle vyklubalo trošku více :D Krátce po objednání totiž také po krátké vyjížďce přijel repre Loki s Vénou. Poté dorazil i Hop. Po každé objednávce jsme přepočítávali stav finančních prostředků s lístkem. Krásně nám to nakonec vše vyšlo i na dýško zbylo :)
Myslím, že jsme na BA pěkně naladili, teď už stačí "jen" posbírat o nějaký ten bod více než soupeři a stihnout časový limit. Z klokanů nám nakonec v mixech konkurují jen Verča s Karlem, tak je musíme dát.

Pálava 2010

Konečně jsem se dokopal, něco napsat k dosti vydařené akci Pálava 2010. Po dlouhém emailovém, skypovém a i klasickém vyjednávání jsme se nakonec domluvili na termínu i místě každoroční akce občanského sdružení AR543. V termínu 18.-25.6. jsme vyrazili do Dolních Věstonic, kde jsme byli ubytováni v zahradní chatě u Hildy, nalezenou na netu. Nakonec nás jelo pěkných 6kousků(Já,Hypi,Verča,Míca,Havli,Shaby) + Míra pouze do pondělí.

Na pořadu bylo spousty výletů, jak bikových tak pěších, ochutnávky vín, večerní grilovačky aj.

Pá-příjezd do Věstonic a návštěva místního hostince. Poté hry s hady apod.
So-první výlet na kolech, směr Pavlov, Mikulov, Sedlec (hody, které byly o týden dříve:), Lednice, Sedlec(ochutnávka vín) a zpět. Za celý den jsme s Havlim odlovili 4keše. Večer jsme vyrazili na nákup vína, Míra vzbudil místního předsedu vinařů a koupil 6 litránků výborného vínka v ceně okolo 50Kč za litr. Poté měla program Terka, kdy pro nás připravila novou verzi hry activity, při které jsme se myslím perfektně pobavili.
Ne-pěší výlet přes Pálavu - Dívčí hrady, Děvín, hospoda v Klentnici, Sirotčí hrádek, Stolová hora, lom Turold s geoparkem, Mikulov a busem do zpět. Dnes to bylo takové keškobraní :-) kdy jsme si Havlim doplnili sbírku o dalších 5 zářezů. Večír byly na programu zase activity.
Po-já byl v Mikulově na stehách a na výletě přes Svatý kopeček na kešku Nad zatopeným lomem a následně jsem napodruhé dohledal i tu v Mikulově na zámku. Ostatní vyrazili na kolech směr sewer, vyprovodit Míru domů, který nakonec urazil na kole kolem 150km a zbytek dojel vlakem. Večer probíhalo grilování klobás a buřtíků na venkovním grilu a ještě předtím jsme si pěkně zahráli kroket. Poté Terka vytáhla hru ve stylu Napij sa :-)
Út-Další z cyklovýletů, tentokráte myslím znovu do Lednice, pořád podél Dyje až na kraj Břeclavi, tam jsme to stočili na Valtice, přes Svatého Huberta a Randezvous :). Ve Valtických v zámeckém parku proběhl krátký obídek z vlastních zásob, dojel nás Míca od zatopeného soutoku Dyje s Moravou. Poklidnou jízdou jsme se přes Lednici vydali zpět do Věstonic. Večer následovala další hra z nepřeberných Terčiných zásob, přiznám se bez mučení že už nevím jaká :-)
St-Středa byla ve znamení odpočinkového výletu autem do Lednice. Tam jsme si prošli zámecké zahrady pře akvadukt až k Minaretu, kde jsme si i vystoupali až nahoru a kochali se z výšky. V areálu Lednic jsme si samozřejmě s Havlim rozšířili sbírku kešek o další 4 :) Poté jsme poobědvali v místní restošce nedaleko zámku a vydali se bez Míci, kterého jsme nechali opuštěného v Lednici protože nás bylo do auta 6, na nákup do Břeclavi. Příjezd do Břeclavi byl dosti zasekán, strávili jsme tam asi půlhodinu v zácpě :-( a to jsme jeli do Hypošky, která byla na okraji. Poté jsme frčeli pro Mícu a dom. Já, Míca a Shaby jsme odpolko šli na pěkný výživný trénink. Běželi sme po červené na Dívčí hrady-sedlo, poté pod Děvínem po modré, nahoru na Děvín, dolů po zelené kolem Třech pan a přes vinici zase na červenou.. Večer jsme se Zdeňkem ukuchtili vynikající halušky se zelím a uzeným, které byly zvoleny jako nejlepší jídlo akce :)
Čt-Čtvrtek byl ve znamení pro změnu zase biků. Jeli sme po hrázi Nových mlýnů směrem na západ, přejeli jsme hráz Horní nádrže, poté po strašně hrbolaté cestě přes Drnolec a za Jevišovkou jsme sfrnkli na kešu Železná opona, holky jsme dojeli v Novém Přerově, kde jsme se naobědvali a jeli přes Dunajovice do Věstonic. Děvčata jela napřed a my ještě na kešku, nějak jsme netrefili správnou cestu, tak jsem se sám vydal stíhat děvčata. Sešli jsme se ve třech v Pavlově v obecní vinotéce, kde jsme ochutnávali, ochutnávali a nezůstali pouze u jedné sklenky :-) Asi po 2 hodinách jsme ještě nakoupili nějaké lahvinky, které jsme předtím ochutnali a jeli zpět za klukama do Věstonic. Navečer se opět grilovalo, tentokráte nějaké naložené masíčko a na dojedení špekáčky.. Večer opět Terčina hra.
Pá-V pátek už bylo na programu jen balení a balení. Chatku jsme museli předávat Hildě až po 15 hodině, tímto děkuji Mícovi který se s Verčou obětoval a zůstal na předání, zatímco my ostatní už okolo jedné frčeli směr Hradec. Myslím, že to byla dosti povedená akce a že jsme si to náležitě užili! :-) Z fotek od všech udělám časem výběr na mé rajče.

Železničáři v Belgii - Neerpet 2010

Jak už jsem v dřívějším příspěvku prozradil, tak jsem byl nominován na trojutkání železničářů v OB do Belgie, které se uskutečnilo tento prodloužený víkend. Jako dopravním prostředkem nám byl samozřejmě vlak.
DEN 0 : Odjezd byl naplánován z Hlavního nádraží v Praze na pátek 28.5. vlakem Euronight do německého Kolína v 18:31. Výprava jela ve složení 3xH21 (Luboš Macháček bohužel kvůli zdravotním problémům nejel), dále 3xD21 a 4xH45, jako doprovod jel vedoucí výpravy, překladatel a trenér. Měli jsme na noc samozřejmě zaplacená lůžka. Překvapilo mě, že od minulého cestovaní lůžkovým vlakem, došlo k podstatné změně komfortu. Lůžkový vagón měl kupátka po třech lůžkách nad sebou, která se dala samozřejmě sklopit na klasické sedačky. V každé kajutě bylo také provizorní umyvadlo s vodou. V některých kajutách byla dokonce i sprcha, ta byla i na společných záchodech, vše se otevíralo na kartu, jako na hotelu :)
DEN 1 : Do Kolína jsme dorazili v ranních 6:15. Ještě předtím jsme dostali snídani s kafíčkem :-) Po obdivování místní katedrály před nádražní budovou jsme vyrazili do jedničkové čekárny, neboť odjezd odsud byl až 8:43 ICE do Bruselu. Čekárna byla skvěle vybavená, nechyběl automat na kávu, čokoládu, colu, sprite... Samozřejmě se nic neplatilo :-) Jako standart byla wifina. Asi po hodině strávené v čekárně jsme vyrazili na icečkovou mašinku, která nás dopravila do Bruselu, tam jsme přesedali do o něco málo pohodlného vláčku směrem na Antwerpy, skočili jsme do vcelku plné druhé třídy a objevili jsme se v trošku jiném světě, trošku jako někde v Africe a to nemám nic proti nim. V jedničce bylo úplně prázdno. V Antverpách jsme přeskočili na vláček do Neerpeltu, kam jsme dorazili až po 12 hodině. Po přivítání na nádraží nás převezli do místního sportovního areálu, kde jsme byli ubytovaní. Nejdříve jsme šli na obídek na špagety, protože nás v 16hod. čekal start 00 na krátkou trať. Po krátkém odpočinku, zhlédnutí z balkónu na sběrku a na cíl který byl přímo pod balkónem, jsme vyrazili na start. Byl to takový les, neles, většina tratě probíhala nejdříve příměstským lesem a vilovou čtvrtí (mapa 1:7500) a závěr byl v takovým parku za sportovním areálem (mapa 1:2500) - Na těchto měřítkách se mně moc nedařilo, udělal jsem spousty chyb, ale skončil jsem kupodivu 3. Vyhrál belgán a druhý byl Petr Štěpán. Všechny nás mohl ale o parník porazit David Nehasil, který byl asi šokován z dobrého výkonu a možná prvním závodem který běžel s busolou (doteď běhal jedině bez pozn.redakce), neorazil asi dvacet metrů vzdálenou sběrku a vřítil se rovnou do cíle. Kompletní výsledky jsou na stránce Švýcarů. Po prvním dni jsme průběžně vedli před Bel a Sui , rozhodovat se však bude zítra, kdy budou dvojnásobné bodové hodnoty a to 30b za vítězství, 25 za druhé místo.. Po dobré večeři, místním lahvovém pivku, jednom točeném v nedaleké restauraci, jsme šli na kutě.
DEN 2 : Na programu byla dnes klasická trať, na kterou se vyráželo společným busem asi 25 km směrem k Leopoldsburgu, kde bylo vojenské cvičiště, na kterém se mělo běžet. Už po ránu byla zamračená obloha a drobně pršelo. Po cestě pršelo už vcelku hodně, na závod se to vcelku uklidnilo, potom ale přišlo několik prudkých přeháněk, které někdo z později startujících chytnul v lese. Já startoval mezi prvními na naší 9km trať, tentokráte se to běželo v rámci místního žebříčku. Šlo se jako předcházející den s emitem, popisy se berou až v koridoru, tak si je člověk nemá moc čas upravit, jinak je vše stejné :) Na trati se mě celkem dařilo, udělal jsem pár drobných chybek, které mě stály vítězství, ale druhé místo také pěkné a hlavně vyhrál David, tak byla spokojenost, že jsme Belgána odstrčili na třetí místo. Pěkné šesté místo obsadil Jirka Čípa jako náš trenér, který běžel za nemocného Luboše Macháčka, věkem už veterán se popasoval s tratí velice dobře. Ve vetoších jsme obsadili také první 2 místa zásluhou Jirky Hájka a Honzy Knapa. V ženách se nevedlo, protože Radka doběhla dříve startující Hanku a běželi skoro celou trať spolu, orazili však obě nesprávnou kontrolu a tím pádem neměli správně všechny terčíky. Vtipné bylo také to, že na nesprávnou kontrolu stáhli také jednu Belgičanku, která běžela také s nimi. A bylo zase téma na večer :) Po závodech, se rovnou jelo na krátkou zastávku do sprch do kasáren a hned poté na výlet do pivováru s názvem Ter Dolen :-) Bylo to i ochutnávkou místního pěnivého moku, před a po krátké prohlídce s průvodcem. Já si dal mimojiné třešňové pivko a velmi mě chutnalo. Po příjezdu, jsem si odlovil jednu blízkou mikrokešku :-) a mohlo se jít na slavnostní večeři a vyhlašování, kde jsem spltnul dva velice chutné předkrmy, kde se podávál tuňák s vejcem. Bylo také vínko a hlavně nás obsluhovaly velice pěkné slečny, teda hlavně jedna :) Takový Štěpánek si dával jednu sklenku vína za druhou, aby mu chodily dolévat :) Mezitím co jsem dal 2, tak on dal asi 6 :) Poté proběhlo vyhlášení vítězů, předání čůrajících chlapečků, trošku se popařilo, v délce paření jsme dali i Belgány, kteří asi pod vidinou pondělního nástupu do práce, překvapivě brzo se rozutekli. Od nás šli ještě někteří na pokoj, já však vyrazil způsobně spát :-)
DEN 3 : Třetí den byl ve znamení odjezdu domů. Nejdříve jsme se rozloučili s jedním Švýcarem, který si vzal asi 12 dní dovolené a vyrážel domů do Sweizu na kole. Jelikož jsme měli jet až nočním vlakem z Kolína do Prahy a měli čas, tak jsme se po cestě stavili na několikahodinový výlet po Bruselu. Po návštěvě hlavního námka, čůrajícího chlapečka jsme zapadli na pivko do hospody, Radka zatím co uspávala venku malou Lucku, objevila slibovanou čůrající holčičku. Potom nás na ní zavedla, David se pokoušel na ní dostat, ale byly tam mříže, kamery a pár peníze z kašny vybírajících teenegerů. Po nákupech suvenýrů jsme vyrazili ICE do Kolína, kde jsme si dali, nedaleko od nádraží vzdáleného stánku s kebabem, večeři, lahváčky a poté vyrazili lůžkáčem do Práglu, kde jsme to zakončili ráno na jednom v Huse přímo na nádru.
Tento text možná dozná pár drobných úprav, protože byl dopsán na mě pokročilou skoro půlnoční hodinu.. Jo ještě odkaz na fotky..

MTBO – Seletice

Ve dnech 29. a 30. 5. jsme se ve složení Shaby, Vorel, Havli, Tuki a Hypi účastnili 7. a 8. kola Českého poháru MTBO v Seleticích. Počasí opět přes hnusnou předpověď bylo vcelku ucházející. Jelikož však Seletice jsou relativně kousek od Hradce, tak jsme jezdili na večer domů. Celkový víkend bych ze svého hlediska označil za ne příliš zdařilý, jelikož v sobotu jsem si v lese pobyl a v neděli jsem pro změnu vyměňoval prasklou duši u zadního kola.

V sobotu jsme vyráželi z Hradce chvíli po desáté hodině ve složení Shaby, Tuki a Vorel. Cesta uběhla hladce a ani jsme se nenudili a byli jsme v centru závodu. Já a Shaby jsme startovali později, tudíž jsme okupovali stánek s klobásami. Naši trať bych zhodnotil jako celkově nudnou a dva dlouhé postupy, které spočívali v jetí po zcela přímé cestě přes celou mapu, mě přišli poněkud zbytečné. Asi ve třech čtvrtinách jsem měl závod tendenci zabalit, ale nakonec jsem ho nějak dojel. Ze sobotních výsledků je vidět, že jsem se nijak dobře neumístil a ještě navíc byla silná konkurence.

V neděli byl start podstatně dřív, již v deset hodin, tudíž jsme museli vyrážet po osmé hodině z Hradce. Také osazenstvo auta doznalo značných změn, Tukiho nahradili hned dva jezdci – Havli a Hypi. Já jsem si Havliho v průběhu celého dne dobíral a on z toho byl mírně rozladěn. Já startoval brzo a také jsem brzo dojel, hned cestou na třetí kontrolu jsem měnil prasklou duši, čímž jsem se beznadějně posunul dozadu a závod jsem dojel jenom z povinnosti. Jinak se mi trať velmi líbila a oproti minulému víkendu bylo vše v pořádku.

Cestou zpět jsem za bujaré nálady konverzoval s Havlíčkem, který opět celou neděli byl nastaven do BLESK – MÓDU, takže jsem si ho pravidelně dobíral.   Zde dávám odkaz na výsledky ze soboty a z neděle plus na stránky závodu.

MTBO – Duszniki Zdrój

Předminulý týden pořádal oddíl Zachodniopomorski OZOS 5. a 6. kolo Českého poháru MTBO u města Duszniki Zdrój. V sobotu se jela klasika a v neděli middle. Počasí i přes otřesnou předpověď bylo relativně slušné. Jeli jsme autem ve složení Havli a Vorel, čili jsem si bez menších problémů mohl vzít svůj oblíbený lodní pytel, do které se při troše snahy vejde celé kolo i s jezdcem.

V sobotu jsme vyráželi z Hradce chvíli po deváté hodině, cesta uběhla v pohodě, až na drobnou kolonu v centru Náchodu. Startovalo se od jedenácti hodin a cesta na start byla poněkud do kopce, tudíž jsem bláhově nabídl Havlimu, že ho vyvezu nahoru, bohužel sám jsem se musel vléci nahoru po vlastní ose, což mě vyčerpalo natolik, že mi Havli dal pár minut. Celkové výsledky, ale nebyli pro mě až tak katastrofální jako normálně, tudíž jsem byl spokojen. V neděli jsem se vrátil k normálu, a jak je vidět z výsledků, v lese se mi nijak zvlášť nedařilo. Neděle byla ve znamení podstatně deštivějšího počasí a to zřejmě podepsalo na mém výkonu. Ještě bych zmínil, že jsem byl cestou zpět domů sbírat Dentarie pro mou bakalářku.

Na závěr bych závody, kromě dvou špatně umístěných kontrol (jedna v sobotu jedna v neděli), pochválil a vyzdvihnul bych parádní volbu terénu a úžasné kopce. Pro poučení pořadatelů ze soboty na jejich příští pořádání bych zmínil špatnou kvalitu některých částí mapy, hlavně pak klasifikaci cest a celkovou nesouvislost mapy s realitou v závěru trati. Neděle kromě špatně umístěné kontroly byla podstatně hezčí.