sobota 22. listopadu 2014

Polomský kanec z pohledu pořadatele

Je tomu právě týden, co jsem úspěšně (tedy, já si to myslím), uspořádal druhý ročník Polomského kance. Jedná se o sranda závod, kde nikdo z účastníků a někdy i pořadatel:-) neví, co bude v lese. Nápady na jednotlivé etapy jsem vytvářel průběžně během podzimu a finální stav jsem měl přibližně týden před závodem. Jednalo se tříetapový závod na různě upravených mapách s velmi rozdílnou délkou tratí.

První etapa měla být noční nicméně jsem byl přehlasován a musel jsem ji přesunout až na sobotu. Pro tento text budu hovořit o etapách podle rozpisu a pokynů. Noční závod jsem postavil na na matematickém modelu terénu s ekvidistancí 1 m a délka trati byla přibližně 3,7 km. Musím řící, že jsem byl lehce "vypečen" mlhou, která se vyskytla v horní části mapy a závod bohužel nikdo nedokončil.*

E1 - noční - některé údaje byly cíleně matoucí (ekvidistance)

Druhá etapa byl horský OB na normální turistické mapě s matoucím měřítek. Trať byla opět jedna a její délka byla 23,8 km a etapu opět nikdo nedokončil, jelikož některé účastníky zkosila pivní občerstvovačka na třetí kontrole, kde strávili celé odpoledne i večer. Naštěstí nebyl tento problém u všech účastníků a zbylá část startovního pole závod skoro dokončila*.

E2 - HROB - opět matoucí měřítko

Poslední etapa byla poněkud rozvernější; závodníci dostali mapu se 40 kontrolami ovšem pouze 17 z nich bylo skutečných - ostatní byly pouze matoucí. A úkolem běžců bylo najít co nejvíce skutečných kontrol a celkový čas byl až na druhém místě, tj. hodnotil jsem závodníky podle počtu nalezených kontrol.
E3 - Kybernetická myška, světlými fleky jsem označil skutečné kontroly
Celkově bych závody zhodnotil pozitivně, jenom příště musím lépe vymyslet roznos, abych se příliš nenadřel. Protože roznos druhé etapy byl poněkud náročnější, než jsem očekával. Děkuji všem účastníků za skvělé výkony a doufám, že se příště na Polomském kanci setkáme ve větším počtu než letos.

* Cílem etap nebylo najít všechny kontroly, ale dostat se do cíle s alespoň nějakými kontrolami.

středa 19. listopadu 2014

Polomský kanec pro divočáka :)

     Teď o víkendu proběhl 2 ročník netradičních závodů v tradičním prostředí Polomský kanec. Přijel dokonce i Havlíček. Účast byla slabší, a to se ještě P a P odhlásili pár dní předem a Hop s Terezkou dostal zaracha až přímo o víkendu. Jo za AR543 to bylo jiné.. 
     Závodili jsme teda jen já se Zdeňkem, Havli nenastoupil ani do jedné etapy a většinou něco bouchal do PC do školy, nebo ležel se zablokovaným krkem. Potom se zúčastnili  ještě Starda s Bárou, Ti ale po návštěvě 3kontroly na Hrobu, skončili závod :) Kontrola byla totiž zároveň občerstvovací, kdy v Bystrém v Hotelu Vomočil, si každý musel dát pivko a až poté dostal krabku na oražení :) Starouš s Bárou se tam ale zdrželi od 13hod, zúčastnili se také nějaké lesnické zábavy. Snažili se po tmě vrátit lesem z5 do Polomi, ale po půl hodině  se vrátili z5 do hospody :) Posilnili se a vyrazili znovu, tentokráte na jistotu po silnici. Po cestě se občerstvili v hospodě v Nyklovicích a následně v Sulkovci. Poté někdy po třiadvacáté hodině dorazili do Polome :) Mezitím kdy se vraceli z 3 kontroly, proběhl ještě noční. Zúčastnili jsme se jen my se Zdeňkem, ale na laserscanu v mlze, jsme to shodně zapíchli na 8 kontrole z 10. Shaby teda ještě orazil sběrku, čímž měl o jednu kontrolu více. My se Zdeňkem Hrob teda také celý nedokončili, když jsem to ze 7 kontroly vzal přímo na 10k, což byla sběrka. Shaby se chvíli pokoušel ještě hledat 8k, ale neuspěl. Tím pádem jsem ho o pouhých 9s porazil :) V neděli byla poslední etapa ortofoto remízků u Polomi, kdy Vorel roznesl 17krabiček na náhodný výběr ze 40 zakreslených kontrol. Šaby a Bára našli 14 kontrol a já pouze 13. Takže nakonec ani jednu etapu nikdo nedokončil se všemi terčíky :) Vorel to měl dlouhé a zapeklité, ale zato pěkně vymyšlené.
     Toť vše o víkendové akci v Polomi a doufám, že po přečtení tohoto článku se najdou další, co přijedou na příští ročník! :D Teda pardon, on možná žádný nebude, protože nebude pořadatel..  Děkujeme Vorlovi za uspořádání akce i za nepříznivé konstelace! Výsledky najdete v Orisu Fotky na mém rajčeti. O minulém ročníku se můžete dočíst zde na blogu.

pondělí 3. listopadu 2014

USIC Bad Schandau

     Už dlouho jsem nenapsal žádný článek, teď už bz mne to bez nějakého článku neprošlo :) O víkendu totiž proběhl další závod na mezinárodní orienťácko železničářské úrovni. Tentokráte nás hostili Němci v pro nás velmi blízkém Bad Schandau, kam jsme vyráželi jak jinak než écéčkem, pro které je to první stanice v Německu. Ubytováni jsme byli v nedalekém hotelu v Krippenu, kde většina personálu byla z Čech. Jedna servírka dokonce z Hradce Králové.
Hned po obědě byla na pořadu krátká trať, která měla cíl přímo před hotelem. Nejdříve jsme mysleli, že to bude městský běh, ale za hřeby jsme byli rádi, protože většina závodu se běžela v kamenitém svahu nad městečkem akorát poslední kontrola byla ve městě. Mne docela pomohl přede mnou startující Němec a za mnou startující Švýcar. Výsledkově nic moc, já až pátý, ale kupodivu nejlepší z Čechů v H21, kde David dost chyboval a byl až 7. V sobotu jsme vyráželi busem na long, kde centrum bylo v Pionier lagru. Na místě jsme zjistili, že délka bude 7 a půl kiláku a nějaké to převýšení, hlavně že se nepotvrdilo těch 16km co bylo v bulletinu. Na trati nás pohonili ve skalách a v kamenech, kde bylo hodně kontrol a tím i větší pravděpodobnost chyb. Těch jsem se bohužel nevyvaroval a skončil až 8. David byl málem disk, když neměl v čipu jednu unavenou kontrolu, která razila šíleně dlouho. Asi s ní mělo problémů více lidí, tak ho oddiskli a skončil druhý. 
    Hned po návratu byl naplánován výlet na Festung Königstein. Pevnost stojí na stolové hoře a dříve za Karla 4 dokonce patřila k Čechům. Pevnost nebyla nikdy dobyta, ale také jí nikdo nedobýval :)  Je tam také druhá nejhlubší studna v Evropě, která je hluboká 150m. Po návratu jsme chtěli ještě před večeří skočit na pivko, ale z jedné prázdné restaurace nás vyhodili, asi si mysleli, že ji zaplní někdo na jídlo :( V hotelu nás posílali nahoru, dolů a nakonec kvůli nám otevřeli vinárnu. To jsme netušili, že v Německu je problém si skočit jen na pivko. Večer bylo vyhlášení, kde jsme jako tým bohužel neuhájili loňské vítězství a skončili až třetí, před Belgií. Za rok nás čeká velký USIC u nás, tak jim to musíme oplatit, ale to bude trošku jiná konkurence i z jiných zemí. Odkazy: výsledky a fotky u mne na rajčeti